Unikátní objev učinili odborníci při čištění relikviáře svatého Maura na zámku Bečov. Mezi kameny, které zdobí národní kulturní památku nesmírné hodnoty, objevili i takzvaný ropuší kámen. Odborná expertiza potvrdila, že nejde o minerál, ale opravdu o objekt, který byl v raném středověku opředen řadou mýtů. Paleontologové až v novověku zjistili, že ve skutečnosti jde o zkamenělý zub druhohorní ryby.
Ropušího kamene si všimla Růžena Gregorová z Geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea, která se ropušími kameny zabývá. Podle kastelána zámku a hradu Bečov Tomáše Wizovského byl objev dílem náhody. „Paní Gregorová sledovala záběry v televizi z ukládání ostatků do relikviáře sv. Maura a všimla si jednoho z kamenů, který relikviář zdobí. Hned druhý den se s námi spojila. Její domněnka se pak potvrdila,“ popsal Wizovský.
Jak řekla Gregorová, ve středověku, kdy ještě lidé neznali původ zkamenělin, nacházeli nejrůznější pozůstatky života z minulosti a hledali pro ně vysvětlení. Zuby pravěké ryby Scheenstia mají kulovitý tvar, protože byly uzpůsobeny k drcení vápenných schránek vodních živočichů. Zřejmě ale lidem připomínaly boule na hlavě ropuchy, a tak se vžila představa, že vznikají v hlavách starých ropuch.
Magická substance
Ropušímu kameni se ve středověku připisovaly léčivé účinky, měl také nositele chránit před jedy, podle pověr uměl jed detekovat a neutralizovat. Proto se ropuší kameny používaly v prstenech panovníků. Nález v Bečově je ale v mnoha ohledech významnější a podle Gregorové jde o senzaci.
„V anglických sbírkách jsou zachovány prsteny, které obsahují ropuší kameny, ale nejstarší je ze čtrnáctého století a všechny ostatní jsou mladší, šestnácté nebo sedmnácté století. V osmnáctém století pak už tento mýtus odeznívá,“ popsala Gregorová.
Dva ropuší kameny zjistila Gregorová i na koruně, kterou byl v roce 1349 korunován Karel IV. v německých Cáchách králem Svaté říše římské. Nález na relikviáři v Bečově, který pochází z první čtvrtiny třináctého století, je ale zatím nejstarším potvrzeným nálezem ropušího kamene.
Drahokam byl zub
Relikviář svatého Maura nyní prochází odborným čištěním, které provádí restaurátor Andrej Šumbera. Ten také po upozornění, že by jeden z kamenů mohl být ropuším kamenem, asi centimetrový objekt z výzdoby vyndal, aby mohl být podroben detailnímu zkoumání.
Po otočení bylo pod mikroskopem jasně vidět, že nejde o přírodní minerál, ale o zub, který je zvenku obalen sklovinou a uvnitř má výduť. Po potvrzení byl ropuší kámen vrácen zpět mezi ostatní drahokamy na relikviáři.
Relikviář by měl být v listopadu opět představen veřejnosti, a to ve zcela nových prostorách. Místo zámku bude relikviář, uzamčený v asi nejbezpečnější vitríně v Česku, k vidění v Pluhovských domech nad zámkem. Doplní ho i nová expozice.
