Umělá inteligence upravila pivo. Experti novou variantu ocenili

Pivo by mohlo být ještě lepší než v současnosti, věří belgičtí vědci. A vymysleli plán, jak to udělat – umělá inteligence vyhodnotila statisíce recenzí piv a dokázala z nich zjistit, jaké chemické látky lidé vnímají jako nejchutnější. Nápoj, který na základě tohoto modelu vznikl, pak lidem skutečně chutnal.

Vnímání chutí a vůní je nesmírně složitá záležitost. Opravdu dokonale umí tyto smysly využít k analýze potravy nebo nápojů jen několik málo expertů, kteří si schopnosti navíc musí celý život vyvíjet a vylepšovat. Přesto všichni lidé tyto smysly využívají každý den, když zjišťují, co jim chutná a co ne – do značné míry nevědomě.

Podle belgických vědců je možné analyzovat lidské chutě a vymyslet tak nápoje, které budou ještě chutnější a zážitek z jejich konzumace ještě intenzivnější. Jenže taková analýza statisíců různých faktorů, které tvoří lidské vnímání, je téměř nemožná. Respektive až donedávna byla.

Profesor Kevin Verstrepen z univerzity KU Leuven věří, že by to dokázala umělá inteligence. A ukazuje to na pivu, belgickém národním nápoji. „Pivo – stejně jako většina potravin – obsahuje stovky různých aromatických molekul, které umí náš jazyk a nos zachytit, a náš mozek pak tyto vjemy spojí do jednoho obrazu. Tyto sloučeniny se ale navzájem ovlivňují, takže to, jak vnímáme jednu z nich, závisí také na koncentraci ostatních,“ uvedl pro deník The Guardian.

Ochutnat 250 piv

Výsledek svého výzkumu popsal tento tým v odborném časopise Nature Communications. Začal tím, že analyzoval chemické složení 250 komerčních belgických piv dvaadvaceti různých druhů. Badatele zajímaly vlastnosti jako obsah alkoholu, kyselost, koncentrace cukru a koncentrace více než dvou stovek různých sloučenin, jež nějakým způsobem ovlivňují chuť nápoje.

Ve druhé fázi vědci dali dohromady degustační komisi, kterou tvořilo šestnáct expertů. Ti všechny dříve analyzované vzorky ochutnali a při koštu analyzovali chuťové vlastnosti. Těch vědci vytipovali rovných padesát. Náročný úkol trval komisi téměř tři roky. Ani to ale ještě nebyl konec výzkumu.

Teprve třetí fáze totiž konečně využila velká data. Konkrétně uživatelské recenze z velké platformy, kde uživatelé hodnotí různá piva. Vědci využili 180 tisíc recenzí. Ukázala se zajímavá věc, na kterou v jiném kontextu upozornily už jiné výzkumy – široká veřejnost na rozdíl od expertů příznivěji hodnotí dražší piva. Na ostatních vlastnostech se amatérská i profesionální hodnocení shodovala.

Umělá inteligence, která ví o chuti víc než člověk

Vědci mohli z těchto dat zjistit, jak se drobné změny chemického složení, jimiž se jednotlivá piva od sebe liší, projevují ve vnímání chuti. Typické je to například, když se látka označovaná jako chuťově odpudivá v kombinaci s jinou stane zajímavou.

Na základě těchto dat pak výzkumníci vytrénovali umělou inteligenci. Tento strojový pivní someliér se naučil předvídat, jaká kombinace chemikálií je pro lidi příjemná, a na základě toho odhadovat, jaké složení piva bude chutné.

A pak začala definitivní fáze: výroba „AI piva“. Na základě doporučení umělé inteligence vědci jemně vylepšili existující komerčně prodávané pivo. Dodali mu několik přísad, které stroj označil jako často spojené s celkovým chuťovým dojmem. Byly to například kyselina mléčná a glycerol. A fungovalo to.

Hodnotila to degustační komise ve stejném složení jako ta původní. Shodla se, že vylepšené pivo je v řadě parametrů – mimo jiné celkovém dojmu z nápoje – lepší než původní varianta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 19 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 20 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 21 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.