Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.

V současné době sice existují seznamy ohrožených druhů, ty ale popisují hlavně aktuální situaci. A navíc se nevěnují všem rostlinám, jen těm opravdu ohroženým.

Tento model je něco úplně jiného. K určení pravděpodobného vývoje 275 004 druhů kvetoucích rostlin využili vědci umělou inteligenci. Tu natrénovali na precizně shromážděných údajích o 53 tisících druzích rostlin, jež jsou zařazené v Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Umělá inteligence pak postupovala podobně, jako to dělá u jiných činností, kde už funguje: na základě svých naučených znalostí předpověděla další vývoj pro všechny druhy.

V seznamu, který vědci poprvé vydali v říjnu 2023 a teď ho významně zpřesnili a rozšířili, je vyhynutím ohroženo v kratším či delším časovém horizontu 45 procent všech kvetoucích rostlin. Ambicí autorů je, aby tyto předpovědi měly bezprostřední vědeckou hodnotu pro zpřístupnění ochrany rostlin širšímu publiku a pro jeho zapojení, aby bylo možné biodiverzitu chránit.

„Doufáme, že tyto předpovědi budou moci lidé použít pro svou vlastní místní biodiverzitu a zjistit, jestli mají ve svém domě, zahradě nebo místním parku ohrožený druh, který je třeba chránit,“ uvedli vědci. „Naše výsledky mohou využít ale i vědci k určení priorit ve výzkumu i ochraně rostlin, které jsme označili za pravděpodobně ohrožené, ale které ještě nebyly oficiálně zařazené do Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.“

Bez rostlin by svět nefungoval

Kvetoucí rostliny hrají zásadní roli v podpoře zdravých a odolných ekosystémů. Navíc ale také mohou poskytnout přirozená řešení v souvislosti se změnami klimatu a pomáhat lidským snahám o obnovu už narušených ekosystémů. Díky tomu, že se mohou snadno a rychle množit, mají potenciál přinášet život do míst, která člověk poškodil, a vnášet tam vyšší rozmanitost, která zase činí tyto ekosystémy robustnějšími a odolnějšími.

„V současné době nám chybí hodnocení míry ohrožení většiny rostlinných druhů a každá nečekaná ztráta druhu ohrožuje naši schopnost reagovat na budoucí výzvy. Náš komplexní záběr hodnocení všech kvetoucích rostlin zvyšuje povědomí o každém jednotlivém druhu, ale zejména o těch druzích, u nichž předpokládáme, že budou ohroženy,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...