Umělá inteligence objevila nová antibiotika schopná pokořit i odolné bakterie

Umělá inteligence dokázala prověřit miliony chemických sloučenin a najít mezi nimi rychle skupinu antibiotik schopných zabíjet dva různé typy bakterií, které jsou odolné vůči existujícím antibiotikům.

Umělá inteligence pomohla vědcům objevit novou skupinu antibiotik, která dokáže léčit infekce způsobené bakteriemi, jež jsou odolné vůči existujícím lékům. Autoři objevu tvrdí, že by to mohlo pomoci v boji proti rezistentním bakteriím. Ty se totiž adaptovaly na existující antibiotika natolik dobře, že je čím dal těžší nemocné léčit. Například v roce 2019 byly zodpovědné za úmrtí více než 1,2 milionu lidí a očekává se, že tento problém se bude zhoršovat.

Vědci rovnou tyto látky objevené umělou inteligencí otestovali – samozřejmě ne na lidech, ale na myších. Tyto testy ukázaly, že nové antibiotické sloučeniny fungují, zařadily se tak mezi velmi slibné léky na dvě nebezpečné bakterie. Tou první je zlatý stafylokok rezistentní vůči meticilinu, druhou enterokok rezistentní vůči vankomycinu.

„Naše modely umělé inteligence nám prozradily nejen to, které sloučeniny jsou antibioticky aktivní, ale také proč, tedy co v jejich chemické struktuře je za to zodpovědné,“ popsal Felix Wong z MIT, který výzkum vedl.

Jak udělat z umělé inteligence biochemika

Jestli jsou umělé inteligence úspěšné, záleží vždy hlavně na tom, jak dobře se je podaří vycvičit. Nejde tedy použít nějaký obecný model, jako je třeba oblíbený ChatGPT, ale musí se vycvičit specializovaný nástroj. Vědci proto nejprve otestovali účinky více než 39 tisíc různých sloučenin na zlatého stafylokoka a tři typy lidských buněk z jater, kosterního svalstva a plic.

Tyto výsledky pak použili jako jakousi učebnici, ze které se umělá inteligence naučila, jak různé sloučeniny reagují a jak fungují. Dozvěděla se z nich nejen to, jak předpovídat schopnost sloučenin bojovat proti bakteriím, ale také to, jestli u toho příliš neškodí lidským buňkám.

Těch 39 tisíc sloučenin jako základ pro tréninkový model se může zdát opravdu hodně, ale svět chemie je nesmírně pestrý. Na základě tohoto výcviku pak totiž umělá inteligence dokázala analyzovat 12 milionů sloučenin. Mezi nimi odhalila 3646, jejichž vlastnosti by mohly být využitelné jako léky. A u nich pak vysvětlila, které chemické struktury v nich jsou zodpovědné za antibakteriální vlastnosti.

Když vědci tyto struktury prozkoumali, našli nakonec dvě sloučeniny, které jsou schopné zabíjet obě výše uvedené bakterie. A navíc nemají negativní dopad na živé buňky. Poslední fází výzkumu byly experimenty na myších, jež byly nakažené těmito patogeny. A také v tomto případě sloučeniny zabraly.

Podle autorů je to nesmírně důležité, protože nové třídy antibiotik se nedaří nalézat a na ty staré si bakterie vytvářejí stále rychleji odolnost. Pokud by se lidstvu nepodařilo udržet s jejich překotnou evolucí krok, hrozí, že se medicína ocitne ve stejném stavu jako před objevem penicilinu – kdy lidé umírali na jakoukoliv běžnou bakteriální infekci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 14 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 15 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 15 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.