Umělá inteligence na pracovním trhu výrazně více zasáhne ženy, odhaduje studie

Takzvaná generativní umělá inteligence (AI) pravděpodobně práci většiny lidí zcela nepřevezme. Zautomatizuje ale část jejich povinností a uvolní je pro jiné úkoly, uvedla v nové zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila zároveň, že nejhůře bude patrně zasažena kancelářská práce, přičemž ženy AI ohrožuje výrazně více než muže.

Rozmach zájmu o generativní umělou inteligenci a její aplikace v podobě chatbotů vyvolal obavy ze zániku pracovních míst, které připomínají reakce veřejnosti po zavedení montážní linky na počátku 20. století nebo velkých výkonných počítačů v 50. letech minulého století.

„Většina pracovních míst a odvětví je vystavena automatizaci jen částečně, a je tedy pravděpodobnější, že je umělá inteligence spíše doplní, než nahradí,“ došla k závěru organizace ILO. „Nejdůležitější dopad této technologie bude pravděpodobně spočívat v rozšíření pracovních činností,“ udává dále.

V oblasti kancelářské činnosti, kterou technologie ohrožuje nejvíce, je potenciální automatizaci vystavena přibližně čtvrtina úkolů, uvádí studie. Většina ostatních profesí, jako jsou manažeři a prodejci, je však podle ní ohrožena jen omezeně.

Zajímavé je, že podle této zprávy by se v některých rozvojových zemích díky AI mohlo úplně přeskočit období byrokracie – některé administrativní profese v nich zkrátka nikdy ani nevzniknou.

Ohroženější budou ženy

Nadprůměrně by se to mohlo odrazit na zaměstnanosti žen, na něž by mohla automatizace dopadnout více než dvojnásobně než na muže. Způsobeno je to nadměrným zastoupením žen v kancelářské práci, zejména v zemích s vysokými a středními příjmy. Vzhledem k tomu, že úřednické práce jsou tradičně důležitým zdrojem zaměstnanosti žen v souvislosti s ekonomickým rozvojem zemí, mohlo by to tam mít větší dopad.

Dopad generativní umělé inteligence na dotčené pracovníky může být ale „brutální“, varuje ILO. Na politiky apeluje, aby se studií nenechali ukonejšit a aby se soustředili na vytváření strategií pro zvládnutí nadcházejících technologických změn.

Zpráva zároveň upozorňuje, že vychází ze současného stavu umělých inteligencí. Problém je ale v tom, že tato technologie prochází velmi rychlými a dynamickými změnami, které znemožňují předvídat, jak moc se jejich schopnosti zvýší. Zatím se tyto změny děly skokově – rok 2022 byl přelomový díky aplikacím jako Midjourney nebo ChatGPT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...