Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.

Před týdnem oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že útoky ukrajinské armády proti ruským pozicím se stále více opírají o robotické prostředky. Vojáci teď agentuře AFP upřesnili, jak tyto útoky vypadají, kolik jich bylo a jak proti nepříteli zafungovaly.

Pro toto médium se vyjádřili zástupci jednotky NC-13, která je součástí 3. útočné brigády Ukrajiny. Tato specializovaná část ukrajinské armády, zaměřená právě na robotické prostředky, popsala, že už pomocí pozemních robotů provedla na frontě více než sto operací podobných té, kterou komentoval Zelenskyj.

„Tyto operace zahrnují likvidaci nepřátelského personálu, ničení úkrytů, velitelských stanovišť a dalších objektů nepřátelské infrastruktury. Nejedná se už o ojedinělé incidenty, ale o systematické bojové operace,“ řekl zdroj agentuře AFP.

Tyto systémy podle agentury Reuters umožňují nahradit pěchotní útoky, které mohou vést ke ztrátám na životech, ale také umí detekovat a zasáhnout cíle a zabránit pronikání nepřítele na ukrajinské území. „Pro rozsáhlé robotické útočné operace už nasazujeme současně pět až šest pozemních robotických kamikaze systémů spolu s pozemními robotickými systémy vybavenými bojovými moduly,“ přiblížil zdroj.

Výraz „bojové modely“ označuje střelné zbraně, jako jsou kulomety, granátomety nebo minomety.

„Tento přístup účinně nahrazuje útočnou pěchotní skupinu a minimalizuje rizika pro personál. Opakovaně jsme zaznamenali případy, kdy nepřítel vnímal takové akce jako postup útočné skupiny a opustil své pozice,“ dodal.

Vzorový případ robotické operace

Prezidentem Zelenským popisovaná operace proběhla už v létě roku 2025. Podílely se na ní čtyři pozemní drony – tedy dálkově ovládaná vozidla, z nichž každé neslo třicet kilogramů výbušnin. Cílem bylo zničit ruskou opevněnou pozici na frontové linii po neúspěchu klasické ofenzivy, kterou podnikli živí vojáci. Místo bylo příliš dobře chráněné, takže ukrajinská armáda zaznamenala velké ztráty. A tak vyzkoušela koordinovaný robotický útok.

„První systém vyhodil do vzduchu vchod do bunkru, kam se nepřítel ukryl. Druhý pozemní robotický systém dojel k bunkru a zastavil u vchodu. Zbývající okupanti si uvědomili, že jejich situace je beznadějná, a na kus kartonu napsali, že se vzdávají,“ popsali zástupci jednotky v tiskové zprávě. „Jednalo se o první robotický útok na nepřátelské pozice na světě, při kterém byli vzati zajatci bez zapojení pěchoty,“ uvedla brigáda.

Nová podoba války

Stejný příběh vyprávěly ukrajinské zdroje i americké stanici CNN, s tím, že „roboti nekrvácejí“. Ukrajinští vojáci CNN řekli, že Rusko zkrátka bude mít vždy více lidských zdrojů, takže jejich země musí více spoléhat na moderní technologie, aby tento handicap vyrovnala.

„Zavádíme nový model vedení války – útočné jednotky s drony, které spojují letecké a pozemní drony s pěchotou do jediného systému,“ uvedlo ministerstvo obrany na Telegramu. „Tento přístup již přinesl výsledky na jihu, kde bylo od února osvobozeno velké území právě díky nasazení těchto nejnovějších jednotek,“ uvádí se v prohlášení.

Ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina vyrobila desítky tisíc bezpilotních pozemních systémů, které mohou nahradit lidskou sílu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.