Ukrajina se „zapsala do historie“ prvním čistě robotickým útokem v dějinách

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.

Na začátku prosince loňského roku provedla Ukrajina zřejmě první čistě robotický útok v dějinách. Píše o tom několik zdrojů, zejména deník Washington Post, ale také odborný vojenský blog Counteroffensive. Podle expertů se tento útok zapíše do historie, respektive si to zaslouží.

Operace byla jedinečná tím, že se do ní zapojilo několik druhů dronů s různými rolemi a specializacemi: desítek výzvědných a pozorovacích vrtulníčků, létajících kamikadze i pozemních na kolech. Všechny stroje plnily role, jež dříve zastávali lidé, a to koordinovaně.

Útok měl proběhnout severně od Charkova ve vesnici Lyptsi:

Celkem se do útoku zapojilo asi padesát létajících dronů, menší množství bylo nasazeno i na zemi: některé nesly výbušniny, jiné byly ozbrojené kulomety. Zatímco bezpilotní letouny a vrtulníčky posílaly dolů data a monitorovaly situaci, vozidla postupovala po zemi vpřed: čistily nepřátelské pozice palbou i sebevražednými explozemi. Zatímco používání i velkého množství létajících dronů není na Ukrajině nic nového, nasazení pozemních bojových dronů je stále značně neobvyklé. Co se týká lidských sil, zúčastnilo se operace asi sto specialistů.

Celá akce byla pečlivě dlouhodobě naplánovaná speciální jednotkou přezdívanou Deus Ex Machina, která se zaměřuje právě na robotické operace. Složité bylo už jen koncentrovat potřebné síly před operací: vojáci se obávali, že kamikadze drony by mohly při ruském protiútoku předčasně explodovat a celou operaci v podstatě zničit.

Podobných rizik bylo tolik, že se plánovači obávali, že operace nevyjde, pojali ji tedy jen jako test s předpokládaným neúspěchem.

Operace v utajení

Dva dny před začátkem útoku se začaly jednotlivé drony nenápadně a individuálně přesunovat do pozic, odkud měly o 48 hodin později zahájit operaci. Vletět na místo s rojem robotů by upoutalo příliš pozornosti, takže každý individuálně ovládaný stroj se přesouval sám.

Ukázka ukrajinského pozemního dronu v boji:

Ukrajinská armáda drží detaily v tajnosti, takže se novinářům nepodařilo získat informace ani o tom, jak probíhala komunikace, ani kdo přesně byl součástí útoku – a ani to, jaké konkrétní typy dronů využila. Piloti dronů ale nebyli na jednom místě, pro případ odhalení se nacházeli na různých.

Hodina pravdy

Plánování operace zabralo týdny, organizace dny a samotný útok prý dvě hodiny. Robotická útočná vlna postupovala ve dvou liniích za sebou. Podle médií to ruské obránce těžce opevněné pozice zcela zaskočilo – nic podobného nikdy neviděli. Ukrajinci to vědí díky tomu, že odposlouchávali ruskou komunikaci.

Operace byla ve výsledku extrémně úspěšná. Robotická jednotka neztratila ani jediný stroj kromě jednoho z pozemních dronů, který uvázl v typickém hustém ukrajinském blátě, později se ho ale povedlo získat zpět. Ruské jednotky naopak své pozice rychle opustily, načež je okamžitě obsadila ukrajinská (teď už lidská) pěchota.

Za zmínku stojí i fakt, že proti robotickému útoku se ruská armáda bránila hlavně pomocí dronů, jimiž se pokoušela ofenzivu rozbít.

Použití dronů při útocích šetří především životy vojáků, což je pro Ukrajinu velmi důležité. Úspěch mise bude podle Counteroffensive znamenat nejspíš více experimentů, úprav, testů a útoků. „Toto je teprve začátek. Budeme pracovat na dalších a dalších podobných misích – a ještě lepších,“ řekl jeden z ukrajinských specialistů označovaný jako ‚Happy‘. V budoucnu se dá očekávat hlavně zkombinování dronové technologie s umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...