U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.

Morová rána, která zasáhla Evropu kolem poloviny 14. století, se považuje za jednu z největších katastrof, jaké lidstvo zažilo v předmoderní éře. V některých částech kontinentu v letech 1347 až 1353 zemřelo až 60 procent obyvatel. Epidemie měla dlouhodobé demografické, ekonomické, politické, kulturní a politické dopady na Evropu i širší oblast Středomoří.

Vědci teď na základě výzkumu letokruhů stromů, analýzy ledových jader z Grónska a Antarktidy či studia dobových písemných záznamů zjistili, že plyny a prach z vulkanické erupce okolo roku 1345 způsobily extrémní pokles teploty. A tím i špatnou úrodu.

Lidnaté italské státy, jako byly například Benátská nebo Janovská republika, neměly dost potravin na to, aby nasytily svou populaci, a tak musely začít dovážet víc obilí z oblastí kolem Černého a Azovského moře. Obyvatelstvo se sice podařilo zachránit před hladomorem, do středomořských přístavů se ale dostaly společně s obilím také krysy. A na jejich kůži žily blechy, které byly nakažené bakterií moru yersinia pestis.

Vládci těchto italských měst byli hrdí na to, že se jim podařilo zajistit potravu pro obyvatele i nově příchozí, které odjinud přitáhl dostatek jídla, popsal Martin Bauch z lipského Leibnitzova institutu pro dějiny a kulturu východní Evropy. „Nemohli ale mít tušení, jaké nebezpečí to s sebou neslo,“ dodal.

„Bakterie moru infikují blechy a ty vyhledávají hostitele, které mají nejraději – krysy a další hlodavce. Když tito hlodavci kvůli nemoci uhynou, obrátí se blechy na jiné savce, včetně lidí,“ popsal Bauch, jeden z autorů zmíněné studie.

Klimatické změny mají dopad na všechno

Americká televize NBC na svém webu uvádí, že tento výzkum je příkladem toho, jak změny klimatu mohou nepředvídatelně přeměnit lidské společnosti a jaké to může mít následky. Badatelé už desítky let zkoumají podrobnosti původu epidemie moru a jeho šíření, tato studie je ale první, která za původního hybatele událostí ze 14. století označuje vulkanické erupce. Není sice jasné, kde přesně k nim docházelo, podle vědců to ale bylo v tropické oblasti.

Experti upozorňují, že tato katastrofa, která byla výsledkem klimatického šoku, hladu a obchodu, je připomínkou toho, jak se nemoci mohou objevovat a šířit v globalizovaném a teplejším světě. „Ačkoliv souhra faktorů, které přispěly k černé smrti, je vzácná, v době, kdy se klima mění a svět se globalizoval, se pravděpodobnost objevení nemocí přenášených ze zvířat na člověka a jejich přerůstání v pandemie zvyšuje,“ upozornil Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity, další autor výzkumu. „Toto je obzvláště relevantní vzhledem k naší nedávné zkušenosti s covidem-19,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...