Trump spojil údajnou „epidemii autismu“ s lékem proti bolesti. Odborníci to zpochybňují

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že „existuje souvislost mezi užíváním oblíbeného volně prodejného léku proti bolesti Tylenol a rozvojem autismu během těhotenství“. Toto tvrzení ale zpochybňuje mnoho lékařů.

Trump během brífinku v Bílém domě navrhl leucovorin, formu kyseliny listové, jako léčbu autistických symptomů. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) před jeho projevem zveřejnil oznámení Federálnímu registru, ve kterém schválil verzi léku vyrobeného společností GSK, kterou dříve stáhl z trhu. FDA schválil lék pro onemocnění, které spojoval s autismem.

Výzkumníci však tvrdí, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy o souvislosti mezi užíváním Tylenolu a autismem. Naopak uvádějí, že leucovorin, používaný k léčbě některých pacientů s rakovinou na chemoterapii, se ve velmi malých studiích ukázal jako slibný, ale stále jsou zapotřebí velké, randomizované studie.

Zástupci FDA citovali přehled užívání leucovorinu u čtyřiceti pacientů se vzácnou metabolickou poruchou zvanou „nedostatek folátu v mozku“, která prý může vést k řadě neurologických symptomů, z nichž některé se vyskytují u lidí s autismem.

FDA bude lékaře informovat, že užívání Tylenolu během těhotenství může být spojeno s velmi zvýšeným rizikem autismu, uvedl Trump, aniž by pro toto tvrzení předložil důkazy. „Užívání Tylenolu není dobré. Řeknu to. Není dobré,“ řekl. „Neměli byste dítěti dávat Tylenol pokaždé, když dostane injekci,“ dodal Trump.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se v dubnu zavázal k tomu, že do pěti měsíců jeho experti určí příčinu nárůstu případů autismu. „Do září budeme vědět, co způsobilo epidemii autismu a budeme schopni to odstranit,“ tvrdil. Už dříve přitom prohlásil, že úřady budou zkoumat jídlo, vodu, vzduch i způsoby výchovy dětí. Výsledky bádání by měl v pondělí představit prezident Spojených států.

Zatím známá fakta

Současné lékařské pokyny uvádějí, že užívání tylenolu/paracetamolu je pro těhotné ženy bezpečné.

Existují menší studie, které naznačují potenciální spojení paracetamolu se vznikem autismu. Ta nejznámější pochází z roku 2016 ze Španělska, její autoři dospěli k závěru, že rozšířené užívání paracetamolu během těhotenství a vystavení plodu této látce během nitroděložního vývoje mohou zvyšovat počty dětí s ADHD nebo se symptomy autistického spektra. Vyzvali ale k dalšímu výzkumu, který by měl fenomén lépe popsat.

Pozdější studie ale ke stejnému výsledku nedospěly – mezi nimi významný švédský výzkum, který studoval 185 909 dětí, jež byly během těhotenství vystavené výše uvedenému léčivu. „Užívání acetaminofenu (účinná látka v paracetamolu) během těhotenství nebylo v analýze sourozenců spojeno s rizikem autismu, ADHD nebo mentálního postižení u dětí. To naznačuje, že souvislosti pozorované v jiných modelech mohly být způsobeny rodinnými vlivy,“ komentovali výsledky autoři.

Co se týče pozitivního účinku leucovorinu, objevují se první studie, které naznačují zlepšení schopnosti dětí s autismem, jež tento přípravek užívají, mluvit a rozumět ostatním. Tyto výsledky jsou ale zatím jenom předběžné a vyžadují další výzkum.

Doporučení ohledně thimerosalu ve vakcínách

Kennedy tvrdí, že USA sužuje „epidemie autismu“ vyvolaná „toxiny v životním prostředí“. Už v červnu jím jmenovaný Federální poradní panel pro vakcíny (ACIP) na svém prvním zasedání doporučil, aby Američané už nedostávali vakcíny proti chřipce, které obsahují látku thimerosal. O nebezpečnosti této látky sice neexistují žádné důkazy, přesto to stačilo k tomu, aby se do většiny vakcín přestala přidávat. Rozhodnutí panelu vyvolalo rozhořčení u celé řady expertů.

V současné době se ve Spojených státech už prakticky žádné vakcíny proti chřipce s thimerosalem neprodávají. Toto doporučení tedy sice může znít zásadně, jeho dopad je ale sám o sobě minimální.

Obecně neexistuje žádný kvalitní a odbornou veřejností přijímaný důkaz, že by jakékoliv schválené očkování zvyšovalo hrozbu autismu.

Možné příčiny rostoucích případů autismu

Podle vládních údajů od roku 2000 diagnóz autismu v USA opravdu prudce přibylo. Do roku 2020 dosáhla úroveň mezi osmiletými dětmi téměř 2,8 procenta, uvádí americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Americký Národní ústav zdraví (NIH) dává na výzkum autismu více než 300 milionů dolarů ročně (6,7 miliardy korun). Podle něj jsou rizikovými faktory například vystavení plodu pesticidům nebo znečištěnému ovzduší, předčasný porod nebo nízká porodní hmotnost, zdravotní problémy matky či početí ve vyšším věku.

Mnoho vědců se domnívá, že roli hraje více různých faktorů, zejména genetika, potenciálně v kombinaci s vlivy prostředí. „Zhruba dvacet procent nárůstu lze přisoudit lepší diagnostice. Dalším velkým dílem v trendu je větší povědomí o poruchách autistického spektra mezi lékaři i laickou veřejností. Na růstu se podílí mimo jiné i vyšší věk rodičů, a to nejen matek, ale také otců. Zhruba polovinu nárůstu prevalence zatím nedokážeme vysvětlit,“ uvedla před třemi roky lékařka Štěpánka Kicková na semináři Diagnostika a terapie poruch autistického spektra, který se konal pod záštitou České lékařské komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...