Trump spojil údajnou „epidemii autismu“ s lékem proti bolesti. Odborníci to zpochybňují

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že „existuje souvislost mezi užíváním oblíbeného volně prodejného léku proti bolesti Tylenol a rozvojem autismu během těhotenství“. Toto tvrzení ale zpochybňuje mnoho lékařů.

Trump během brífinku v Bílém domě navrhl leucovorin, formu kyseliny listové, jako léčbu autistických symptomů. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) před jeho projevem zveřejnil oznámení Federálnímu registru, ve kterém schválil verzi léku vyrobeného společností GSK, kterou dříve stáhl z trhu. FDA schválil lék pro onemocnění, které spojoval s autismem.

Výzkumníci však tvrdí, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy o souvislosti mezi užíváním Tylenolu a autismem. Naopak uvádějí, že leucovorin, používaný k léčbě některých pacientů s rakovinou na chemoterapii, se ve velmi malých studiích ukázal jako slibný, ale stále jsou zapotřebí velké, randomizované studie.

Zástupci FDA citovali přehled užívání leucovorinu u čtyřiceti pacientů se vzácnou metabolickou poruchou zvanou „nedostatek folátu v mozku“, která prý může vést k řadě neurologických symptomů, z nichž některé se vyskytují u lidí s autismem.

FDA bude lékaře informovat, že užívání Tylenolu během těhotenství může být spojeno s velmi zvýšeným rizikem autismu, uvedl Trump, aniž by pro toto tvrzení předložil důkazy. „Užívání Tylenolu není dobré. Řeknu to. Není dobré,“ řekl. „Neměli byste dítěti dávat Tylenol pokaždé, když dostane injekci,“ dodal Trump.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se v dubnu zavázal k tomu, že do pěti měsíců jeho experti určí příčinu nárůstu případů autismu. „Do září budeme vědět, co způsobilo epidemii autismu a budeme schopni to odstranit,“ tvrdil. Už dříve přitom prohlásil, že úřady budou zkoumat jídlo, vodu, vzduch i způsoby výchovy dětí. Výsledky bádání by měl v pondělí představit prezident Spojených států.

Zatím známá fakta

Současné lékařské pokyny uvádějí, že užívání tylenolu/paracetamolu je pro těhotné ženy bezpečné.

Existují menší studie, které naznačují potenciální spojení paracetamolu se vznikem autismu. Ta nejznámější pochází z roku 2016 ze Španělska, její autoři dospěli k závěru, že rozšířené užívání paracetamolu během těhotenství a vystavení plodu této látce během nitroděložního vývoje mohou zvyšovat počty dětí s ADHD nebo se symptomy autistického spektra. Vyzvali ale k dalšímu výzkumu, který by měl fenomén lépe popsat.

Pozdější studie ale ke stejnému výsledku nedospěly – mezi nimi významný švédský výzkum, který studoval 185 909 dětí, jež byly během těhotenství vystavené výše uvedenému léčivu. „Užívání acetaminofenu (účinná látka v paracetamolu) během těhotenství nebylo v analýze sourozenců spojeno s rizikem autismu, ADHD nebo mentálního postižení u dětí. To naznačuje, že souvislosti pozorované v jiných modelech mohly být způsobeny rodinnými vlivy,“ komentovali výsledky autoři.

Co se týče pozitivního účinku leucovorinu, objevují se první studie, které naznačují zlepšení schopnosti dětí s autismem, jež tento přípravek užívají, mluvit a rozumět ostatním. Tyto výsledky jsou ale zatím jenom předběžné a vyžadují další výzkum.

Doporučení ohledně thimerosalu ve vakcínách

Kennedy tvrdí, že USA sužuje „epidemie autismu“ vyvolaná „toxiny v životním prostředí“. Už v červnu jím jmenovaný Federální poradní panel pro vakcíny (ACIP) na svém prvním zasedání doporučil, aby Američané už nedostávali vakcíny proti chřipce, které obsahují látku thimerosal. O nebezpečnosti této látky sice neexistují žádné důkazy, přesto to stačilo k tomu, aby se do většiny vakcín přestala přidávat. Rozhodnutí panelu vyvolalo rozhořčení u celé řady expertů.

V současné době se ve Spojených státech už prakticky žádné vakcíny proti chřipce s thimerosalem neprodávají. Toto doporučení tedy sice může znít zásadně, jeho dopad je ale sám o sobě minimální.

Obecně neexistuje žádný kvalitní a odbornou veřejností přijímaný důkaz, že by jakékoliv schválené očkování zvyšovalo hrozbu autismu.

Možné příčiny rostoucích případů autismu

Podle vládních údajů od roku 2000 diagnóz autismu v USA opravdu prudce přibylo. Do roku 2020 dosáhla úroveň mezi osmiletými dětmi téměř 2,8 procenta, uvádí americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Americký Národní ústav zdraví (NIH) dává na výzkum autismu více než 300 milionů dolarů ročně (6,7 miliardy korun). Podle něj jsou rizikovými faktory například vystavení plodu pesticidům nebo znečištěnému ovzduší, předčasný porod nebo nízká porodní hmotnost, zdravotní problémy matky či početí ve vyšším věku.

Mnoho vědců se domnívá, že roli hraje více různých faktorů, zejména genetika, potenciálně v kombinaci s vlivy prostředí. „Zhruba dvacet procent nárůstu lze přisoudit lepší diagnostice. Dalším velkým dílem v trendu je větší povědomí o poruchách autistického spektra mezi lékaři i laickou veřejností. Na růstu se podílí mimo jiné i vyšší věk rodičů, a to nejen matek, ale také otců. Zhruba polovinu nárůstu prevalence zatím nedokážeme vysvětlit,“ uvedla před třemi roky lékařka Štěpánka Kicková na semináři Diagnostika a terapie poruch autistického spektra, který se konal pod záštitou České lékařské komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...