Tohle není sněhulák. Vědce překvapil obří bílý trpaslík

Astronomové objevili obří hvězdu, která vizuálně připomíná sněhuláka. Je ale zajímavá také díky svému chemickému složení. Nic podobného totiž zatím nebylo pozorováno. I když má velikost jen asi dvou třetin Země, má vyšší hmotnost než Slunce.

Objekt zřejmě vznikl spojením dvou bílých trpaslíků, tedy hvězd, které velmi často končí svou existenci jako exploze silné supernovy.

Podle Marka Hollandse z Warwické univerzity tento objev pomůže vědcům lépe pochopit, jak tyto procesy probíhají. „Nejzajímavější na této hvězdě je, že z nějakého důvodu zapomněla explodovat. Je jen málo větších bílých trpaslíků,“ uvedl.

„Zatím panuje spousta nejistoty ohledně toho, jaké druhy slunečních soustav přejdou do stádia supernovy. Může to sice znít zvláštně, ale tím, že změříme a lépe pochopíme tuto neúspěšnou supernovu, dozvíme se více o procesech termonukleární anihilace,“ dodal astronom pro stanici BBC.

Pro lidstvo je vývoj tohoto „sněhuláka“ důležitý ještě z dalšího důvodu. Také naše Slunce totiž patří mezi hvězdy, které na konci své existence přejdou do podoby bílého trpaslíka. Dozvědět se více o jeho budoucím vývoji může pomoci lépe pochopit i procesy, které se na něm dějí nyní a které ovlivňují život na Zemi.

Unikátní atmosféra

Bílí trpaslíci ztratí většinu své atmosféry, takže jim zůstane jen velmi horké jádro. Těžší atomy z jich atmosféry klesnou dolů, lehčí zůstanou na povrchu. Atmosféru některých bílých trpaslíků tak tvoří jen čistý vodík nebo helium, tedy ty nejlehčí prvky ve vesmíru.

Atmosféra nově popsaného bílého trpaslíka jménem WDJ0551+4135 je ale odlišná – je totiž velmi bohatá na uhlík. Podle profesora Hollandse tato pozorování nedávají vůbec smysl. Jediné vysvětlení, které je alespoň trošku pravděpodobné, říká, že se musí jednat o hvězdu vzniklou ze spojení dvou bílých trpaslíků.

Informace o objevu astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Astronomy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 13 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 15 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 16 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 17 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.