Tohle není sněhulák. Vědce překvapil obří bílý trpaslík

Astronomové objevili obří hvězdu, která vizuálně připomíná sněhuláka. Je ale zajímavá také díky svému chemickému složení. Nic podobného totiž zatím nebylo pozorováno. I když má velikost jen asi dvou třetin Země, má vyšší hmotnost než Slunce.

Objekt zřejmě vznikl spojením dvou bílých trpaslíků, tedy hvězd, které velmi často končí svou existenci jako exploze silné supernovy.

Podle Marka Hollandse z Warwické univerzity tento objev pomůže vědcům lépe pochopit, jak tyto procesy probíhají. „Nejzajímavější na této hvězdě je, že z nějakého důvodu zapomněla explodovat. Je jen málo větších bílých trpaslíků,“ uvedl.

„Zatím panuje spousta nejistoty ohledně toho, jaké druhy slunečních soustav přejdou do stádia supernovy. Může to sice znít zvláštně, ale tím, že změříme a lépe pochopíme tuto neúspěšnou supernovu, dozvíme se více o procesech termonukleární anihilace,“ dodal astronom pro stanici BBC.

Pro lidstvo je vývoj tohoto „sněhuláka“ důležitý ještě z dalšího důvodu. Také naše Slunce totiž patří mezi hvězdy, které na konci své existence přejdou do podoby bílého trpaslíka. Dozvědět se více o jeho budoucím vývoji může pomoci lépe pochopit i procesy, které se na něm dějí nyní a které ovlivňují život na Zemi.

Unikátní atmosféra

Bílí trpaslíci ztratí většinu své atmosféry, takže jim zůstane jen velmi horké jádro. Těžší atomy z jich atmosféry klesnou dolů, lehčí zůstanou na povrchu. Atmosféru některých bílých trpaslíků tak tvoří jen čistý vodík nebo helium, tedy ty nejlehčí prvky ve vesmíru.

Atmosféra nově popsaného bílého trpaslíka jménem WDJ0551+4135 je ale odlišná – je totiž velmi bohatá na uhlík. Podle profesora Hollandse tato pozorování nedávají vůbec smysl. Jediné vysvětlení, které je alespoň trošku pravděpodobné, říká, že se musí jednat o hvězdu vzniklou ze spojení dvou bílých trpaslíků.

Informace o objevu astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Astronomy

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...