Takzvané věčné chemikálie u žen patrně způsobují neplodnost, dokládá první studie

Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o čtyřicet procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen.

PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty. Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo.

Podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů. Perfluorovaným sloučeninám se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se v přírodě v podstatě nerozkládají nebo se rozkládají jen velmi pomalu.

Dopady PFAS na lidské zdraví
Zdroj: Wikimedia Commons

Tyto látky byly nalezeny téměř u všech lidí, kteří na ně byli testováni. Ve Spojených státech je jimi podle odhadů kontaminováno 99 procent lidí. Výzkum vlivu na neplodnost provedli vědci v Singapuru, kde je znečištění PFAS nižší, ale přesto zjistili silnou souvislost s infertilitou, kterou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí každý šestý člověk na světě.

Některé perfluorované sloučeniny jsou zakázané. Vědci, kteří výzkum prováděli, ale vyzvali k zákazu celé skupiny těchto chemikálií.

„V současné době čelíme celosvětovému problému kontaminace PFAS. Jediný způsob, jak se můžeme zcela vyhnout, abychom byli vystaveni těmto látkám, je zcela je zakázat,“ zdůraznila spoluautorka výzkumu Damaskini Valviová. Do té doby podle ní lidé mohou přijmout určitá opatření, například používat speciální vodní filtry a vyhýbat se výrobkům obsahujícím PFAS.

Nahrávám video

Šance nižší o desítky procent

Studie se zúčastnilo přes tisíc žen v plodném věku, které se snažily otěhotnět. Vědci zohlednili jejich věk a vzdělání i to, zda jsou kuřačky nebo kolik již mají dětí.

Vědci v krvi účastnic výzkumu odhalili řadu PFAS a hodnotili jejich vliv. Zjistili, že ženy, u nichž byla hladina věčných chemikálií o čtvrtinu vyšší než průměr, měly o 40 procent nižší šanci, že do roka otěhotní. Tyto ženy měly také o 34 procent nižší šanci, že do dvanácti měsíců porodí živé dítě.

Vliv hladin PFAS na plodnost byl větší, pokud byly posuzovány jako směs, a ne jednotlivě. „To dává smysl, protože více chemických látek může působit společně a ovlivňovat naše zdraví na mnohem větší úrovni než jedna chemická látka,“ vysvětlila Valviová.

Věčné chemikálie ovlivňují zdraví matky i dítěte, mohou mít vliv například na preeklampsii a opožděný neurologický vývoj. „Mnoho PFAS bylo zjištěno v pupečníkové krvi, placentě a mateřském mléce. Prevence expozice PFAS je proto nezbytná pro ochranu zdraví žen i jejich dětí,“ dodala Valviová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 14 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 18 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...