Sucho v Česku letos udeřilo dříve, hladiny výrazně klesnou, zní od přírodovědců

Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.

„Zmírnění sucha nelze očekávat ani v příštích měsících, kdy se naopak bude dál prohlubovat srážkový deficit,“ uvedl Rulík.

Letošní jaro je podle něj ve srovnání s předchozími dvěma roky z pohledu nedostatku vláhy v půdě i průtoků v řekách a potocích nejhorší. „Sucho v půlce letošního dubna bylo srovnatelné se stavem, který jsme loni pozorovali až koncem dubna či začátkem května. Z toho vyplývá, že sucho se posunulo více do jara, a to včetně všech negativních dopadů,“ upozornil.

Meteorologické předpovědi pro příští měsíce podle Rulíka nepočítají s četnějšími dešti. „Dopad sucha na povrchové i podzemní vody bude letos enormní. Ve vodních tocích budou výrazně podprůměrné průtoky,“ podotkl.

V porovnání s roky 2018 a 2019 byla na horách zásoba vody ve sněhu až třikrát nižší. Sníh navíc začal tát už v únoru, tedy relativně brzy. „Poté již následovalo období bez výraznějších srážek. V době tání byly sice ve vodních tocích zvýšené průtoky, ale na podzemní vodě se to nijak výrazně nepodepsalo. V současné době jsou hladiny výrazně pod normálem,“ dodal.

Suché a horké léto

Prognózy meteorologů pro další část letošního roku nejsou podle Rulíka optimistické. „Srážky mají být méně četné, očekává se spíše velmi suché počasí s extrémními vedry v letním období, kdy teploty mají atakovat 40 stupňů Celsia,“ řekl. Kvůli mírné zimě se však nedoplnily zásoby podzemních vod a jejich hladiny jsou podprůměrné. „Lze proto očekávat, že i průtoky ve vodních tocích budou silně podprůměrné, respektive často nulové,“ varoval.

Například na jižní Moravě je už podle Rulíka takový srážkový deficit, jako kdyby tam rok vůbec nepršelo. Rulík předpokládá, že průměrný úhrn dešťových srážek bude v ČR nadále přibližně stejný jako v předešlých letech.

„Bude se však výrazně měnit jejich rozložení během roku. Častější budou extrémy, tedy přívalové deště, kdy během krátké chvíle naprší tolik jako kdysi za jeden měsíc,“ míní Rulík, podle kterého je nutné zavést opatření, která zvýší množství vody zadržené v krajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...