Středověký mor přišel z Kyrgyzstánu, ne z Číny, ukázala nová studie

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Archeologové a badatelé z univerzit ve Stirlingu a Tübingenu a z Institutu Maxe Plancka v Lipsku analyzovali sedm hrobů na hřbitově ze 14. století u jezera Issyk-kul.

Podle nápisů na náhrobních kamenech lidé uložení v těchto hrobech zemřeli v letech 1338 a 1339, což je zhruba deset let předtím, než se mor projevil v Evropě. Díky analýze DNA vědci zjistili, že mrtví se nakazili bakterií yersinia pestis. Počet lidí pochovaných na hřbitově podle vědců dokládá, že tato komunita, která se zabývala mimo jiné dálkovým obchodem, čelila velké nadúmrtnosti několik let před tím, než mor zasáhl Starý svět.

Snímky morové bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem
Zdroj: NIAID

Na základě analýzy DNA se vědci domnívají, že bakterie objevené v Kyrgyzstánu patří k nejstarším kmenům bakterie, jež byly na počátku středověké morové epidemie. Přenos bakterie na člověka způsobili podle badatelů svišti. Kmeny bakterií yersinia pestis pak začaly rychle mutovat. Podle autorů studie stojí Kyrgyzstán na počátku velké diverzifikace bakterie moru.

Podle odhadů demografů a historiků morová vlna známá jako černá smrt zahubila ve 14. a 15. století až třetinu evropského obyvatelstva. „Černá smrt mě vždy velmi zajímala a jedním z mých snů bylo odhalit tajemství jejího původu,“ uvedl Phil Slavin, jeden z autorů výzkumu. Dlouho se přitom tvrdilo, že mor byl zavlečen do Evropy z Číny skrze dálný obchod, aniž pro toto tvrzení existovaly věrohodné vědecké podklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 7 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.