Stoupá počet případů boreliózy a encefalitidy. Kvůli mírné zimě přežila i loňská klíšťata

V Česku meziročně přibylo případů nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data krajských hygienických stanic (KHS). Podle odborníků je důvodem především klima, kvůli kterému přibývá klíšťat. Ta se v současnosti vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, kde se jim dříve kvůli chladnějším teplotám nedařilo. Onemocnění mohou vést až k úmrtí, lidé by se proto podle lékařů měli před klíšťaty co nejúčinněji chránit.

„Od začátku roku bylo nahlášeno 20 případů lymeské borreliózy a 3 případy klíšťové encefalitidy,“ uvedla Veronika Šponiar Ovesná z protiepidemického odboru KHS Jihomoravského kraje. „Pro srovnání, v roce 2022 byl první případ klíšťové encefalitidy hlášen v druhé polovině května,“ doplnila.

Ve většině krajů se podle hygienických stanic počet nakažených těmito onemocněními, za stejné období v loňském a letošním roce, zvýšil. „V průběhu posledních několika let byl ve Zlínském kraji zaznamenán významný vzestup počtu onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou,“ sdělila Vendula Ševčíková z KHS Zlínského kraje.

Je tomu tak i v dalších regionech – například v Jihočeském kraji zaznamenali letos o 29 případů lymské boreliózy více než v roce minulém.

Teplé zimy klíšťata nevyhubí

Důvodem vyššího počtu onemocnění je vyšší výskyt klíšťat. „Klíšťat přibývá i kvůli mírnějším zimám, tolik jich nezahyne následkem mrazu a přežívají do další sezóny,“ vysvětlila mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Doplnila také, že se díky klimatu klíšťata nyní dostanou i do míst, kde se jim dříve tolik nedařilo – například do vyšších nadmořských výšek.

Onemocnění mohou být pro pacienty závažná. „Klíšťová encefalitis postihuje centrální nervovou soustavu, kdy nejhorším důsledkem je úmrtí, ale i v případě, že se pacient uzdraví, může mít doživotní následky v podobě obrn končetin,“ vysvětlila jedno z onemocnění ředitelka protidepidemického odboru KHS Středočeského kraje Lilian Rumlová.

„Lymská borelióza může postihovat více systémů, mimo jiné i centrální nervový systém nebo kardiovaskulární systém, pohybový aparát, kůži,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...