Stetoskop s AI za pár sekund odhalí více chorob než člověk. Ale lže

Stetoskop vybavený umělou inteligencí (AI) by mohl podle vědců do několika sekund odhalit tři různá srdeční onemocnění. Britský tým uskutečnil studii s použitím moderní verze stetoskopu a zjistil, že zařízení dokáže téměř okamžitě odhalit srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní a nepravidelný srdeční rytmus. Současně ale také hledá až nečekaně často nemoci tam, kde nejsou.

Stetoskop lékaři využívají už déle než dvě stě roků. Vynalezli ho v roce 1816 a od té doby se stal jedním ze symbolů lékařského povolání. Slouží lékařům k poslechu zvuků uvnitř těla, především srdce a plic.

Stetoskop využívající AI by mohl podle vědců být skutečným průlomem, protože umožní stanovit diagnózu dříve a pacienti se tak dostanou k léčbě rychleji. Zařízení nahrazuje tradiční hlavici stetoskopu přístrojem velkým zhruba jako hrací karta.

AI stetoskop
Zdroj: BMJ Open

Lékař AI stetoskop při vyšetření přiloží na hruď pacienta a přístroj pomocí mikrofonu zachytí jemné rozdíly v tlukotu srdce a průtoku krve, které lidské ucho lékaře samo nerozezná. Zařízení navíc zaznamená elektrokardiogram (EKG) a odešle data do zabezpečeného úložiště, kde je vyhodnotí AI natrénovaná na deseti tisících záznamů od pacientů.

Většina lékařů AI stetoskopy odložila

Britská studie, do níž se zapojilo více než dvanáct tisíc pacientů, ukázala, že stetoskop s AI dokáže výrazně zlepšit odhalování srdečních chorob.

Podle vědců bylo například srdeční selhání rozpoznáno více než dvakrát častěji než při vyšetřeních běžným stetoskopem, poruchy srdečního rytmu více než třiapůlkrát častěji a onemocnění srdečních chlopní téměř dvojnásobně.

Zajímavé je, že asi sedmdesát procent praktických lékařů, kterým byly v rámci studie tyto inteligentní stetoskopy poskytnuty, je po dvanácti měsících přestalo používat nebo je používalo jenom zřídka. Proč, není úplně jasné, ale vědci naznačují, že k širšímu zavedení této technologie by bylo nutné vyvinout úsilí o její integraci do stávajících postupů praktických lékařů.

AI odhaluje i neexistující nemoci

Hlavním problémem podle studie je, že AI sice najde spoustu případů zdravotních problémů, ale také poskytuje spoustu takzvaně falešně pozitivních diagnóz.

Studie ukázala, že dvě třetiny lidí, u nichž AI stetoskop identifikoval podezření na srdeční selhání, ve skutečnosti tímto onemocněním netrpěly, jak prokázaly další krevní testy nebo vyšetření srdce.

Klinická ředitelka britské nadace zaměřené na výzkum, prevenci a léčbu srdečních a cévních onemocnění British Heart Foundation (BHF) Sonya Babuová-Narayanová uvedla, že nový přístroj je příkladem toho, jak lze více než dvě století starý stetoskop přizpůsobit pro 21. století.

Podobné inovace jsou důležité, protože srdeční onemocnění se často odhalí až v pokročilém stadiu, kdy pacienti přicházejí do nemocnice v akutním stavu. Díky dřívější diagnóze se však lidé mohou dostat k potřebné léčbě včas a žít kvalitněji a déle, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...