Stetoskop s AI za pár sekund odhalí více chorob než člověk. Ale lže

Stetoskop vybavený umělou inteligencí (AI) by mohl podle vědců do několika sekund odhalit tři různá srdeční onemocnění. Britský tým uskutečnil studii s použitím moderní verze stetoskopu a zjistil, že zařízení dokáže téměř okamžitě odhalit srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní a nepravidelný srdeční rytmus. Současně ale také hledá až nečekaně často nemoci tam, kde nejsou.

Stetoskop lékaři využívají už déle než dvě stě roků. Vynalezli ho v roce 1816 a od té doby se stal jedním ze symbolů lékařského povolání. Slouží lékařům k poslechu zvuků uvnitř těla, především srdce a plic.

Stetoskop využívající AI by mohl podle vědců být skutečným průlomem, protože umožní stanovit diagnózu dříve a pacienti se tak dostanou k léčbě rychleji. Zařízení nahrazuje tradiční hlavici stetoskopu přístrojem velkým zhruba jako hrací karta.

AI stetoskop
Zdroj: BMJ Open

Lékař AI stetoskop při vyšetření přiloží na hruď pacienta a přístroj pomocí mikrofonu zachytí jemné rozdíly v tlukotu srdce a průtoku krve, které lidské ucho lékaře samo nerozezná. Zařízení navíc zaznamená elektrokardiogram (EKG) a odešle data do zabezpečeného úložiště, kde je vyhodnotí AI natrénovaná na deseti tisících záznamů od pacientů.

Většina lékařů AI stetoskopy odložila

Britská studie, do níž se zapojilo více než dvanáct tisíc pacientů, ukázala, že stetoskop s AI dokáže výrazně zlepšit odhalování srdečních chorob.

Podle vědců bylo například srdeční selhání rozpoznáno více než dvakrát častěji než při vyšetřeních běžným stetoskopem, poruchy srdečního rytmu více než třiapůlkrát častěji a onemocnění srdečních chlopní téměř dvojnásobně.

Zajímavé je, že asi sedmdesát procent praktických lékařů, kterým byly v rámci studie tyto inteligentní stetoskopy poskytnuty, je po dvanácti měsících přestalo používat nebo je používalo jenom zřídka. Proč, není úplně jasné, ale vědci naznačují, že k širšímu zavedení této technologie by bylo nutné vyvinout úsilí o její integraci do stávajících postupů praktických lékařů.

AI odhaluje i neexistující nemoci

Hlavním problémem podle studie je, že AI sice najde spoustu případů zdravotních problémů, ale také poskytuje spoustu takzvaně falešně pozitivních diagnóz.

Studie ukázala, že dvě třetiny lidí, u nichž AI stetoskop identifikoval podezření na srdeční selhání, ve skutečnosti tímto onemocněním netrpěly, jak prokázaly další krevní testy nebo vyšetření srdce.

Klinická ředitelka britské nadace zaměřené na výzkum, prevenci a léčbu srdečních a cévních onemocnění British Heart Foundation (BHF) Sonya Babuová-Narayanová uvedla, že nový přístroj je příkladem toho, jak lze více než dvě století starý stetoskop přizpůsobit pro 21. století.

Podobné inovace jsou důležité, protože srdeční onemocnění se často odhalí až v pokročilém stadiu, kdy pacienti přicházejí do nemocnice v akutním stavu. Díky dřívější diagnóze se však lidé mohou dostat k potřebné léčbě včas a žít kvalitněji a déle, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...