Stačí jen pohled na nemocné a mozek spouští imunitní reakce

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Vědci to ověřili v experimentu, kde spojili mozkové skeny, krevní testy a právě virtuální realitu. Zadali dobrovolníkům, aby si nasadili soupravy pro virtuální realitu. V tomto prostředí poté sledovali virtuální lidské bytosti, které měly různé příznaky nemocí.

Tím, že celý pokus probíhal mimo realitu, vědci zajistili, že se k testovaným nedostaly žádné opravdové patogeny.

Mezi příznaky nemocí patřily například různé vyrážky, kašel, pocení a další, které jsou vizuálně nápadné. A stalo se to, co vědci předpokládali – v těle lidí se začaly spouštět imunitní reakce. Výsledky podle autorů skvěle ukazují schopnost mozku „předvídat, co se děje, a zvolit správnou reakci“.

Armáda připravená k boji

Při popisu imunitní reakce se často používají metafory spojené s válkou. V tomto případě by zafungovalo nejlépe přirovnat tuto reakci mozku k mobilizaci.

Mozek funguje jako špioni, kteří odhalí vojsko blížícího se nepřítele. Sice ještě neví, jestli tento nepřítel napadne právě je ani jakými zbraněmi je vyzbrojený, ale dokáží už zpozorovat, že má zbraně a vypadá nebezpečně. A tak špioni oznámí tuto informaci velitelům, kteří pro jistotu provedou mobilizaci armády – kdyby nepřítel doopravdy zaútočil, tak by už pluky byly připravené ho odrazit.

Výsledky prokázaly, že mozek funguje velmi podobně, jak popisuje tato metafora. U lidí pozorujících „nakažené“ virtuální avatary došlo k mnohem silnějším změnám imunity než u těch, kteří viděli avatary „zdravé“.

Imunitní systém podle této studie reaguje na infekce sice pohotově, ale neumí vždy postupovat dostatečně rychle, aby zabránil těm opravdu závažným onemocněním. To znamená, že by pro něj bylo velmi užitečné, aby dokázal předvídat i možnou infekci, což by mu dalo dostatek času ke správné preventivní reakci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...