Speciálně vyšlechtění komáři mají pomoci proti dengue

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Na ploše 3500 metrů čtverečních v brazilském městě Curitiba je téměř absolutní ticho. Sedmdesát lidí se zde stará o trsy nahnědlých válečků – vajíček komárů. Takových, kteří nemají lidi trápit, ale zachraňovat.

Hmyz šlechtěný v této laboratoři je totiž úmyslně nakažený bakterií Wolbachia, která zabraňuje komárům v přenosu dengue a dalších virů, jako jsou zika nebo chikungunya. Vědci komáry nakažené touto bakterií vypouštějí, aby se rozmnožovali s populací tohoto hmyzu ve volné přírodě a nakazili další jedince, popisuje agentura Reuters.

Laboratoř je podporována brazilským ministerstvem zdravotnictví a byla otevřena letos 19. července. Podle Reuters dokáže vyprodukovat kolem stovky milionů komářích vajíček týdně.

Metoda je dle společnosti bezpečná

Manažer Wolbito do Brasil Antonio Brandao řekl, že metodu považuje za bezpečnou. „Wolbachia žije pouze uvnitř hmyzích buněk. Takže pokud hmyz uhyne, bakterie umírá také,“ vysvětlil. „Wolbachia je přítomna ve více než šedesáti procentech hmyzu ve volné přírodě a dosud jsme nezaznamenali žádnou interakci bakterie s lidmi.“

Brazilské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od roku 2014 ochránila tato metoda už více než pět milionů lidí před zmíněnými viry.

Wolbito do Brasil doufá, že v nadcházejících letech ochrání před horečkou dengue v Brazílii přibližně 140 milionů lidí, informuje Reuters. „Wolbito do Brasil ochrání (v budoucnu, pozn. red.) každých šest měsíců přibližně sedm milionů lidí v Brazílii,“ prohlásil v rozhovoru generální ředitel společnosti Luciano Moreira.

Továrna na chov komárů
Zdroj: World Mosquito Program

Horečku dengue šíří komáři druhu Aedes aegypti, kteří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně infikují stovky milionů lidí. Nemoc se projevuje vysokou teplotou, bolestmi kloubů a nevolností, závažné případy mohou být smrtelné a podle údajů WHO v Brazílii loni zemřelo na horečku dengue 6297 lidí, což je nejhorší výsledek v historii, píše Reuters.

Exotické nemoci pronikají na sever

Dengue se vyskytuje zejména v tropických a subtropických oblastech. Globální oteplování ale vytváří i jinde příznivé podmínky pro usídlení invazivních druhů komárů, které mohou virus dengue přenášet.

V letošní srpnové tiskové zprávě informovalo české ministerstvo zdravotnictví o tom, že ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry, jako jsou právě horečka dengue nebo chikungunya. Jednotlivé případy zmíněných exotických nemocí u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...