Spatřena po šedesáti letech. Vědci nafilmovali paježuru, mysleli si, že dávno vyhynula

Nahrávám video

Vědcům na výpravě v Indonésii se poprvé podařilo pořídit záběry paježury Attenboroughovy. Dokázali tak, že tento vzácný vejcorodý savec nevyhynul, jak se někteří obávali, uvedla agentura Reuters.

Doposud jediným důkazem existence druhu, který byl pojmenován po známém britském přírodovědci siru Davidu Attenboroughovi, byl více než šedesát let starý exemplář mrtvého zvířete uchovávaný v muzeu v Nizozemsku. Zachytit na kameru se paježuru povedlo v indonéském pohoří Cyclops Mountains. Čtyřtýdenní expedici vedli experti z britské Oxfordské univerzity.

Paježury se podle vědců objevily na Zemi zhruba před dvěma sty miliony lety, tedy v době, kdy na naší planetě žili dinosauři. Jsou to noční živočichové, které je ve volné přírodě těžké najít. Paježura Attenboroughova (Zaglossus attenboroughi) má bodliny jako ježek, čenich jako mravenečník a tlapy jako krtek, píše zpravodajský server BBC News.

Čtyři třísekundové záběry paježury pocházejí z dříve neprobádané oblasti deštného lesa v pohoří Cyclops Mountains. Jedná se o drsný terén v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů. Tým objevil rovněž nové druhy hmyzu a žab a pozoroval populace klokanů stromových a pěvců z čeledi rajkovitých.

Nahrávám video

Paježuru Attenboroughovu zachytila jedna z osmdesáti kamer, které tým vědců pod vedením biologa Jamese Kemptona v deštném lese rozmístil. „Nedělám si legraci, když řeknu, že ty záběry byly na úplně poslední SD kartě, kterou jsme prohlíželi, z poslední kamery, kterou jsme v terénu vyzvedli v poslední den expedice,“ řekl Kempton.

Předchozí expedice do Cyclops Mountains podle BBC odhalily známky toho, že by paježura Attenboroughova mohla v oblasti žít – například stopy po „rýpání čenichem“ – přesvědčivé důkazy o její existenci chyběly, uvedla BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...