Spalničky v Zimbabwe za týden zabily přes 150 dětí. Úřady viní sekty odmítající očkování

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Podle agentury Reuters je nejvíc případů v populaci neočkovaných. Celostátně za čtyři dny stoupl počet nakažených z 1036 na 2056, oznámila ministryně informací Monica Mutsvangwaová. Podle ní je nejvíc případů v rodinách příslušníků náboženských sekt, jež nevěří v účinnost očkování.

Ministerstvo zdravotnictví zintenzivnilo očkovací program před zářijovým začátkem školního roku, vláda se snaží komunikovat s místními a náboženskými představiteli a získat pro očkování jejich podporu.

Reuters píše, že spalničky jsou dalším zdrojem zátěže pro zimbabwské zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků a stávkami zdravotníků. Světová zdravotnická organizace už v dubnu uvedla, že v důsledku zpoždění v očkování dětí čelí Afrika explozi nemocí, kterým lze předcházet, přičemž počet případů spalniček vzrostl o 400 procent. 

Spalničky patří mezi nejnakažlivější virová infekční onemocnění. První, asi čtyřdenní, fáze začíná teplotou, rýmou, kašlem nebo zánětem spojivek. V druhé fázi následuje výskyt vyrážky, která začíná za ušima a na zátylku. poté se šíří na obličej, trup a končetiny. Zejména u malých dětí se často objeví další komplikace, zejména pokud jsou podvyživené.

Spalničky mají dlouhodobé následky

Přestože v Evropě se spalničky považují za velmi nakažlivé ale mírné onemocněné, ve skutečnosti mohou být dost nebezpečné. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum, který nedávno vyšel v odborném časopisu Science, ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí, zejména v afrických zemích.

Většina lidí se z nákazy dokáže díky moderní medicíně vyléčit, ale nový výzkum ukazuje, že spalničky způsobují také nečekaně vážné dlouhodobé následky. A řada z nich je natolik závažných, že jejich důsledkem může být i smrt.

Problém je, že spalničky nelze zatím léčit přímo, tedy nějakými specializovanými antivirotiky. V případě, že dojde k infekci, lze mírnit pouze příznaky, k nimž patří například vysoká horečka.

„S komplikacemi se setkáváme přibližně u třiceti procent pacientů a mohou postihnout téměř kterýkoliv orgánový systém. Jejich spektrum je velmi široké, od ušních infekcí, přes průjmy a s nimi související dehydratací až po závažné infekce dýchacího aparátu, jako je zápal plic. Tyto infekce mohou mít za následek například slepotu nebo encefalitidu,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Nejlepší ochranou je očkování

Do roku 1980, než se očkování proti spalničkám stalo všeobecně dostupným, umíralo v důsledku onemocnění každoročně v celosvětovém měřítku 2,6 milionu lidí. Ještě v roce 2012 zemřelo na celém světě na spalničky 122 tisíc lidí, a to většinou dětí. Očkování je dnes nejlepší obranou proti této nemoci.

Využívají se vakcíny MMR, jež poskytují ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, aniž by po očkování došlo k výskytu závažných příznaků, komplikací nebo následků, které jsou s těmito nemocemi jinak spojeny. Mírné příznaky, například vyrážka nebo horečka, se mohou po očkování vyskytnout u tří až pěti ze sta osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...