SpaceX zničí ISS, dostane na to 20 miliard korun

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dá společnosti SpaceX, kterou vlastní miliardář Elon Musk, 843 milionů dolarů, což je v přepočtu téměř dvacet miliard korun, aby vybudovala zařízení, které by mělo po roce 2030 změnit dráhu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) tak, aby zamířila do atmosféry Země, kde shoří.

NASA vydala krátkou, ale důležitou zprávu v noci ze středu na čtvrtek. „Společnost SpaceX bude vyvíjet kosmickou loď schopnou vyvést stanici z její oběžné dráhy, NASA ji po dokončení vývoje převezme do vlastnictví a bude ji provozovat po celou dobu její mise. Očekává se, že se toto zařízení spolu s vesmírnou stanicí v rámci procesu návratu do atmosféry destruktivně rozpadne,“ uvedla NASA.

Provoz ISS plánuje NASA ukončit okolo roku 2030, detaily zatím neupřesnila – záleží ale mimo jiné právě na tom, jak rychle půjde vývoj destruktivního zařízení. Změnit cíleně dráhu ISS nebude vůbec snadné, celá stanice má hmotnost asi 420 tun.

Rozpad ruského satelitu

Ve středu pak trosky z ruské družice ovlivnily chod na ISS. Náhlý rozpad ruského satelitu donutil astronauty přemístit se do kosmických lodí. Podle agentury Reuters to uvedla NASA. Není ale jasné, co způsobilo potíže satelitu, který je už několik let nefunkční.

Rozpad nastal podle amerických úřadů ve středu kolem 18:00 SELČ. Americké velitelství vesmírných operací uvedlo, že zaznamenalo stovku kusů rozpadlého satelitu. Podle velitelství nyní tyto trosky nepředstavují hrozbu, situaci však nadále monitoruje.

Ústředí NASA vydalo varování pro astronauty na ISS ve čtvrtek ve 03:00 SELČ. Podle pravidel se astronauti uchýlili do vesmírných lodí, kterými přiletěli na ISS, aby stanici v případě nouze mohli rychle opustit. Zhruba po hodině se mohli vrátit k obvyklé činnosti.

Situaci zaznamenala i specializovaná firma LeoLabs, podle níž se z ruského satelitu uvolnilo přes sto kusů trosek. Firma uvádí, že šlo o družici RESURS-P1. Ta byla vypuštěna v roce 2013 pro pozorování Země. Podle agentury Reuters byl satelit vyřazen z provozu v roce 2022.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos, které satelit patřil, situaci pro agenturu Reuters nekomentovala. Podle odborníků, které agentura Reuters oslovila, mohlo dojít například k explozi zbytků paliva. „Těžko se mi věří, že by použili (Rusové) tak velký satelit jako cíl pro raketu proti satelitům,“ uvedl specialista Jonathan McDowell. Připomněl tak situaci z roku 2021, kdy Moskva sestřelila svůj vlastní satelit za použití rakety, což vyvolalo silnou kritiku.

Třicet let na oběžné dráze

Vesmírná stanice, která je v provozu s posádkou už 24 let, je unikátní vědeckou platformou, na níž astronauti provádějí experimenty v různých oblastech výzkumu. Spektrum je nesmírně pestré: od věd o Zemi a vesmíru, biologie, lidské fyziologie, fyzikálních věd až po testování technologií, které na Zemi nejsou možné.

Posádky za téměř čtvrt století provedly víc než 3300 experimentů v mikrogravitaci. Stanice je také základním kamenem vesmírného obchodu, od partnerství s komerčními posádkami a nákladní dopravou, až po komerční výzkum a bádání v národních laboratořích. Zkušenosti získané na palubě Mezinárodní vesmírné stanice podle NASA pomáhají „předávat pochodeň poznání budoucím komerčním stanicím“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...