SpaceX provedla šestý test lodi Starship, nosná raketa přistála v moři

Americká společnost SpaceX v úterý provedla šestý testovací let svého obřího vesmírného dopravního systému Starship. Nosná raketa Super Heavy po startu z texaského kosmodromu v Boca Chica, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu. Samotná loď skončila v souladu s plánem v Indickém oceánu.

Více než tři desítky rekordně výkonných raketových motorů se na texaském kosmodromu zažehly v úterý ve 23:00 SEČ. Loď Starship poté ve vesmíru obletěla Zemi, po více než hodině letu se vrátila do atmosféry a podle plánu dopadla do Indického oceánu.

Nosná raketa Super Heavy tentokrát nečekaně skončila v Mexickém zálivu. Podle mluvčího společnosti SpaceX Dana Huota nebyla splněna všechna kritéria pro zachycení nosné rakety, a proto jí operátor po čtyřech minutách letu nedal pokyn k návratu na místo startu. Do moře přistála o tři minuty později. Huot neupřesnil, jaké důvody k tomuto rozhodnutí vedly.

Zatím poslední test lodi Starship se odehrál v polovině října, kdy skončil úspěchem na všech frontách – nosná raketa se vrátila na odpalovací rampu a kosmická loď dopadla po zhruba hodinovém letu na určené místo rovněž v Indickém oceánu.

SpaceX zachovala stejnou trasu letu jako při pátém testu, změnila ale některé úkony po cestě i denní dobu startu. Starship tentokrát odstartovala pozdě odpoledne namísto brzy ráno, jako při pátém pokusu. Hlavním cílem nynějšího zkušebního letu bylo opětovné spuštění motoru lodi během letu, což je klíčové pro manévrovatelnost lodi ve vesmíru, a přistání v oceánu během dne. Testovaly se také tisíce malých konstrukčních změn, uvedl Musk.

Společnost SpaceX navrhla černé, 120 metrů vysoké tělo systému tak, aby bylo plně opakovaně použitelné, a doufá, že je bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...