Software ze Západočeské univerzity zpřístupní až milion dokumentů o represích Čechoslováků v SSSR

Vědci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zpracovávají ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) písemné a obrazové dokumenty politických represí československých občanů v bývalém Sovětském svazu. Vzniká digitální archiv dokumentů NKVD/KGB k československé historii, v němž bude možné vyhledávat díky softwaru kybernetiků, uvedla mluvčí ZČU Šárka Stará. Hotový má být do konce příštího roku.

Celkem software zpracuje přes milion textů a fotografií, které ÚSTR digitalizoval v rozmezí let 2014 až 2020 zejména v ukrajinských a ruských archivech.

Dokumenty se vztahují třeba k represím páchaným na krajanech od dvacátých do padesátých let dvacátého století, k osudům Čechoslováků v gulagu, sovětizaci Podkarpatské Rusi po roce 1945 a invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.

„Cílem projektu je vytvořit archiv dokumentů sovětských bezpečnostních složek, který bude přístupný on-line a v němž bude možné vyhledávat podle konkrétního obsahu dokumentů, jména či jiných životopisných údajů osoby postižené represemi v SSSR, časového a místního zařazení a dalších kritérií,“ uvedla.

Testovací verze už zpřístupnila spisy k charkovskému procesu

Už nyní jsou v jeho testovací verzi zpřístupněny spisy k takzvanému charkovskému procesu. Dokumentaci zveřejnil ÚSTR k devadesátému výročí procesu, který se odehrál v Charkově od 12. do 14. června 1931 a je znám také jako soud s českými učiteli.

„Cílem patrně bylo zlikvidovat kontakty české menšiny v Sovětském svazu s vlastí, přinutit ji k úplné sovětizaci a pokusit se i tím přimět vládu k diplomatickému uznání SSSR,“ řekl Adam Hradilek z ÚSTR.

Šlo o do té doby největší vykonstruovaný proces proti českým krajanům v SSSR. Z 21 souzených lidí bylo 12 učitelů. Původně však tehdejší bezpečnostní služba pozatýkala desítky učitelů, vedoucích krajanských spolků, rolníků a předních činitelů českých komunit, kteří byli souzeni v navazujících procesech.

Spis obsahuje 73 svazků s více než deseti tisíci stranami dokumentů sovětské bezpečnostní služby. „Byly zdigitalizovány ve Státním archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny. Kromě vyšetřovacích spisů jednotlivých osob jsou k dispozici přepisy soudního líčení, dokumentace k rehabilitaci obětí z poloviny šedesátých let a zabavené dokumenty, dopisy, osobní doklady a fotografie souzených,“ uvedla mluvčí.

Software desetičlenného týmu z katedry kybernetiky a plzeňského výzkumného centra NTIS dokáže z naskenovaných dokumentů získat elektronický text, který pak uloží do databáze, v níž lze dobře vyhledávat.

„Výzva spočívá především v tom, jak dostat co nejvíce smysluplného textu z dokumentů, které jsou zmuchlané, zažloutlé, naskenované nakřivo či v malém formátu a zároveň obsahují například směs strojopisu a ručně psaných poznámek, a to vše je doplněno otisky razítek,“ řekl Marek Hrúz z katedry kybernetiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...