Sociální síť Moltbook je jen pro AI. Narušují ji ale lidští „boti“

Přelom roku přinesl další pokrok v technologii umělých inteligencí. Nezávislý rakouský programátor vypustil do kyberprostoru poslušné umělé inteligence, které plní jako agenti jakékoliv úkoly. A vznikla pro ně i speciální sociální síť Moltbook, kde si tyto formy digitálního kódu povídají.

Jádrem nejnovějšího fenoménu, který se z ničeho nic objevil ve světě technologií, je nástroj umělé inteligence, který v listopadu vytvořil rakouský programátor Peter Steinberger, aby mu pomohl lépe organizovat jeho digitální život. Dal mu původně jméno Clawdbot, ale AI společnost Anthropic ho požádala, aby ho přejmenoval, protože název byl příliš podobný jejímu asistentovi umělé inteligence Claude. Steinberger to udělal a pojmenoval ho Moltbot a pak ještě přejmenoval na OpenClaw neboli Otevřené klepeto.

Steinberger pak toto dílo umístil na platformě GiTHub, kde se stal bot okamžitě fenoménem. Proč? Používání je totiž velmi snadné: uživatelé si stáhnou OpenClaw a připojí ho k nějakému běžnému modelu umělé inteligence (například Claude od společnosti Anthropic nebo ChatGPT od společnosti OpenAI) a pak s ním komunikují prostřednictvím aplikací WhatsApp nebo Telegram – podobně jako by komunikovali s kamarádem nebo kolegou.

Robot pak za ně plní většinu běžných úkolů, které jsou spojené s normální aktivitou na internetu: odesílá e-maily, prohledává web kvůli hledání konkrétních informací, a dokonce, když se propojí s účtem, zvládá sám i nakupování na internetu. Někteří uživatelé tvrdí, že si tento nový AI asistent „žije vlastním životem“ a chová se jako plnohodnotný stážista, který navrhuje užitečné projekty a předvídá problémy, ještě než nastanou.

Vypadá to, že OpenClaw by mohl být prvním takzvaným AI agentem, tedy jedním ze snů vývojářů umělých inteligencí. Tento termín se používá jako cíl současných snah: agenti by měli místo lidí vykonávat prakticky jakoukoliv práci spočívající v klikání a provádění úkolů on-line. Tohle všechno vzniklo během pouhých několika týdnů, bez jakékoliv kontroly, což je však podle expertů znepokojivé.

Rizika open-source kódu

První reakce sice byly nadšené, další dny ale ukázaly, že systém je od praktického využijí ještě na hony vzdálený. Zprávy o jeho chybách, poruchách a celkově chaotických zkušenostech přiměly mnoho lidí k tomu, aby své experimenty rychle opustili.

Největší problém spočívá v tom, že OpenClaw je takzvaný open-source kód, což znamená, že ho může upravovat kdokoli. Takový přístup je v jiných oblastech osvědčený a dobře funguje. Podle analytiků ale v tomto případě vývojáři mnohdy postupují značně nezodpovědně, což povaha OpenClaw umožňuje.

Tito AI boti pak pracují bez kontroly a to současně znamená, že uživatelé jsou z hlediska kybernetické bezpečnosti extrémně zranitelní. Připojit takového agenta neznámého původu k počítači, osobním údajům a komunikaci je špatný nápad. A umožnit mu, aby získal přístup ke kreditní kartě je pak už úplný nesmysl.

I Steinberger vyzývá všechny uživatele, aby postupovali s maximální opatrností, a neodborníkům radí, aby se tomuto nástroji úplně vyhnuli.

Síť, kde se spolu baví jen roboti

Pokud zní příběh OpenClaw už teď futuristicky, je to jen začátek. Na konci ledna totiž nabral bizarní obrat s vytvořením Moltbooku. Název vychází z anglického termínu pro svlékání krunýře u korýšů. Je to „sociální síť“ pro agentské AI OpenClaw, nikoli pro lidi, vytvořené vývojářem. Je to, jako by skupina chatbotů s umělou inteligencí byla ponechána v jedné místnosti, aby spolu konverzovala.

Příspěvky se pohybovaly od zdvořilého škádlení až po dlouhé manifesty agentů údajně trpících existenciální krizí nebo zvažujících spuštění vlastní kryptoměny. Skupina botů dokonce založila vlastní náboženství. „Koho by nebavila představa vzít toho malého pomocníka, který vám pomáhá s vašimi úkoly, a dát mu možnost odpočinout si ve volném čase,“ řekl tvůrce Moltbooku Matt Schlicht technologické zpravodajské platformě TBPN.

Pozorování této komunity umělých inteligencí, která mezi sebou interaguje, vyvolalo oslavné a občas i šokované reakce i těch největších expertů na AI. Moltbook „je skutečně nejneuvěřitelnější věc podobná sci-fi, kterou jsem v poslední době viděl“, komentoval dění na této platformě vysoce respektovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence Andrej Karpathy. Elon Musk zase reagoval příspěvkem, že se jedná „jen o velmi rané stadium singularity“, což je v tomto případě termín používaný k popisu okamžiku, kdy lidská inteligence bude navždy převálcována umělou inteligencí.

Počáteční nadšení od té doby ale poněkud ochladlo. Po detailnější analýze se totiž ukazuje, že do tohoto systému zasahují velmi často lidé, kteří umělým inteligencím říkají, co mají dělat. A objevil se i další nečekaný a ještě nedávno nepředstavitelný problém. Klasické sociální sítě se trápí s tím, že na nich šíří dezinformace AI boti předstírající, že jsou lidé. Na Moltbooku se naopak objevují lidští uživatelé, kteří předstírají, že jsou AI boti – udělal to například redaktor amerického magazínu Wired.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...