Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.

Když migrují ptáci, je to působivý pohled: jejich hejna jsou někdy tak hustá, že zakryjí Slunce. Představte si ale, že v minulosti podobně migrovalo samotné Slunce, a to ve společnosti mnoha dalších hvězd.

Astrofyzici objevili důkazy o tom, že se Slunce připojilo k hromadné migraci hvězdných „dvojčat“ z centra naší galaxie, která probíhala asi před čtyřmi až šesti miliardami let. Když naše hvězda přibližně před 4,6 miliardy let vznikla, nebylo to na místě, kde se vyskytuje dnes. K jejímu zrodu došlo asi o deset tisíc světelných let blíže k centru Mléčné dráhy.

Důkazů pro tuto hypotézu je poměrně dost, spočívají hlavně ve složení Slunce a dalších míst v Mléčné dráze. Jenže o to méně bylo jasné, jak se Slunce dokázalo vymanit z přirozené gravitační bariéry místa, kde vzniklo.

Sluneční dvojčata

Odpověď vědcům dala „sluneční dvojčata“. Jedná se o hvězdy, které jsou nápadně podobné Slunci, a to jak složením a teplotou, tak i gravitací. Popsali to ve dvou studiích, které vydali v odborném časopise Astronomy and Astrophysics.

Informace o nich vědci získali z evropského satelitu Gaia, který posbíral informace o přibližně dvou miliardách hvězd. Z něj si vybrali 6594 „dvojčat“, přičemž až doposud ani zdaleka s tak velkým souborem nepracovali.

U nich popsali všechny důležité vlastnosti, nejvíc je přitom zajímalo jejich stáří. Z dat jasně vyplynulo, že existuje nápadně velké množství hvězd starých čtyři až šest miliard let, které leží podobně daleko od středu naší galaxie. Což zřejmě znamená jednu důležitou věc. Někdy v té době došlo k masivní migraci, kdy se tisíce hvězd vydaly na pouť z centra Mléčné dráhy.

Naznačuje to, že vývoj naší galaxie byl poněkud odlišný, než se věda doposud domnívala. Výše zmíněná gravitační bariéra, která by měla migraci zabránit, se odborně označuje jako „korotační bariéra“. A to, že hvězdy dokázaly z centra odletět, znamená, že tehdy ještě nemohla existovat – zřejmě se teprve formovala.

Střed galaxie byl skvělým místem pro vznik hvězd, tamní podmínky pro to byly mnohem příznivější než na místech blíže okraji. Naopak pro vznik života na planetách kolem hvězd jsou lepší podmínky spíše dál od středu Mléčné dráhy. Země a lidé tedy měli štěstí rovnou dvojnásobné – za prvé, že Slunce vzniklo v ideálních podmínkách, a za druhé, že se přesunulo do míst, kde se mohlo dařit životu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...