„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.

„Tento mrak je oknem do temného vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Andrew Fox ze Space Telescope Science Institute v Baltimoru. „Z teorie víme, že většina hmoty ve vesmíru je pravděpodobně temná hmota, ale je těžké ji odhalit, protože nevyzařuje žádné světlo. Cloud-9 nám poskytuje vzácný pohled na mrak ovládaný temnou hmotou,“ dodal Fox.

Temná hmota mohla podle jedné z hypotéz vzniknout už krátce po velkém třesku, který vedl ke vzniku vesmíru před 13,8 miliardy let. Pokud by to byla pravda, pak by temná hmota tvořila masivní kosmická mračna, která ale nejsou dostatečně nasycená hmotou, aby v nich vznikly hvězdy.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

A právě takovým oblakem by mohl být Cloud-9, protože nedávná pozorování provedená pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalila, že je zcela bez hvězd. Právě proto ho vědci označují jako „neúspěšnou galaxii“: nedokázala splnit to, co se od galaxie očekává. Tedy stvoření hvězd.

Bez světla v temnotě

Normálně astronomové pozorují galaxie díky tomu, že hvězdy v nich vydávají jasné světlo. Ale jak pozorovat temný objekt v úplné tmě? Normálně by to bylo složité, ale moderní teleskopy, zejména Hubbleův, jsou natolik citlivé, že odhalí i takové objekty.

Na Cloud-9 vědci narazili poprvé před třemi lety, kdy objevili podivné signály v blízkosti galaxie Messier 94 pomocí čínského teleskopu FAST. Protože ten na další výzkum nestačil, převzali výzkum vědci u teleskopů Green Bank a observatoře Very Large Array – a nakonec se využily možnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Astronomové předpokládají, že podobných objektů musí být v kosmu mnohem více, ale odhalit i je bude nesmírně složité. Cloud-9 je ale zřejmě i mezi nimi výjimečný: existuje totiž ve stavu velmi vybalancované rovnováhy, kdy má ještě tolik hmoty, aby se udržel pohromadě, ale současně ne tolik, aby to spustilo vznik hvězd. Podle autorů studie se ale může snadno stát, že ho něco z tohoto stavu „vykopne“: a z temného oblaku se tak stane zářící galaxie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...