Satelitní snímky ukazují rozsah sucha v Amazonii. V korytě řeky projede motorka

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

V přístavu v Manausu, blízko místa, kde se Río Negro vlévá do Amazonky, dosáhla hladina vody svého minima za dobu 121 let měření. Její výška činí 13,59 metru, čímž bylo překonáno dosavadní minimum z roku 2010, kdy hladina klesla na 13,63 metru.

Ještě lépe je úbytek vody vidět na snímcích ve falešných barvách, kde červená ukazuje chlorofyl, tedy rostliny, a šedo-zelená vodu:

Na snímcích pořízených ze vzduchu jsou vidět dvě lodě v přístavu, které stojí na holém dně řeky, několik desítek metrů od míst, kde ještě voda je. Tam, kde původně tekla řeka, se dá teď jezdit autem nebo na motorce, řekl kapitán jedné z uvázlých lodí agentuře Reuters. Dodal, že mu nezbývá než počkat, až se voda vrátí.

Problémy s vodou mají i přítoky Amazonky
Zdroj: Reuters

Sucho trápí půl milionu lidí

V oblasti už několik měsíců nepršelo. „V naší vesnici za sebou máme tři měsíce bez deště,“ řekl deníku The Guardian Pedro Mendonça, který žije ve vesnici Santa Helena do Ingles u Manausu. Tomuto obyvateli Amazonie se ulevilo, když do jeho vesnice jedna z brazilských nevládních organizací dovezla materiální pomoc. Osady na břehu Río Negro jsou totiž běžně zásobovány pomocí lodní dopravy, teď se ale na mnoho míst větší lodi nedostanou, i když někam je možné doplout na kánoi.

Lidé v oblasti tak mají ztížený přístup k potravinám, pitné vodě nebo i lékům. „Jsme prakticky odříznutí,“ uvedl Nelson Mendonça, představitel vesnice Santa Helena do Ingles. Zboží se teď do vesnice nosí nebo vozí traktorem. Podle úřadů ve státu Amazonas se sucho v Amazonii dotýká 481 tisíc lidí.

V některých oblastech Amazonie byly v období od července do září nejnižší srážky od roku 1980, vyplývá podle britského listu z dat brazilského Národního střediska pro varování před přírodními katastrofami (Cemaden). Brazilské ministerstvo pro vědu, technologie a inovace letošní sucho přičítá jevu El Niňo, který způsobuje extrémní výkyvy počasí. Sucho a vysoká teplota vody v Amazonii dopadá mimo jiné také na říční delfíny, kteří už v září hromadně uhynuli u jezera Tefé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...