Ruští kosmonauti začali opravovat díru na vesmírné stanici. Využijí pryskyřici

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) použije lepidlo vyrobené z pryskyřice severoafrických jehličnanů, aby hermeticky utěsnila trhlinu v přechodové komoře ruského modulu Zvězda, kterou z ISS už měsíce uniká vzduch. Uvedla to agentura RIA Novosti s odvoláním na hovory vedené mezi kosmonauty na oběžné dráze a pozemním řídícím střediskem. Práce na utěsnění modulu začala v pondělí a hotovo by mělo být v pátek.

Z rozhovorů vyplynulo, že kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov k utěsnění trhliny v modulu použijí také vrtačku, vysavač, různé stěrky a tmely, pěnovou gumu, fólie, čistící ubrousky, kovové podložky a izolační pásku. Během práce se budou chránit ochrannými pomůckami. Nelze vyloučit, že v přechodové komoře jsou i další trhliny; kosmonauti jich původně vytipovali až šest, ale při dalším zkoumání se ukázalo, že vzduch unikal jen v jediném místě. V uzavřeném úseku, kde se trhlina nachází, poklesl tlak.

O malém úniku vzduchu z ISS informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos loni v srpnu. Americký úřad pro letectví a kosmonautiku NASA vzápětí ujistil, že únik se nachází v přípustných mezích a neohrožuje ani posádku, ani fungování ISS.

Až v září se podařilo zjistit, že k úniku dochází v pracovním úseku ruského modulu, kde se nachází věděcká aparatura. Určit přesné místo trhliny se posádce podařilo až v polovině října za pomoci sáčku s čajem.

První pokus utěsnit prasklinu pomocí lepicí pásky pokles tlaku zpomalil, ale jen nakrátko. V listopadu kosmonauti místo vyspravili novou záplatou, ale ani ta úniku trvale nezabránila. Zprvu se odhadovalo, že trhlina má 2,7 centimetru, ale nakonec se ukázalo, že je dlouhá 4,5 centimetru. Místo kosmonauti nafotili i z vnější strany.

Minulý měsíc nákladní loď Progress MS-16 dopravila na oběžnou dráhu zásoby kyslíku, speciální mikroskop potřebný pro prozkoumání trhliny a materiál a nářadí k opravě.

Na ISS se aktuálně nalézá sedmičlenná posádka: čtyři astronauti NASA Kathleen Rubinsová, Victor Glover, Shannon Walkerová a Michael Hopkins, dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov a japonský astronaut Soiči Noguči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 12 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 13 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 16 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 17 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.