Rudá planeta se zachvěla. Sonda InSight zaznamenala nejsilnější marsotřesení v dějinách

Sonda NASA InSight na Marsu zaznamenala zatím nejsilnější zemětřesení, jaké kdy bylo pozorováno na jiné planetě. Otřesy dosáhly magnituda 5.

Sonda výrazný otřes zaznamenala během 1222. dne své mise, tedy 4. května 2022. Celkem se jí od listopadu 2018, kdy na Marsu přistála, podařilo shromáždit data o 1313 marsotřeseních. Doposud nejsilnější pocházelo z 25. srpna a mělo magnitudo 4,2.

  • Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo. Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938.
  • Richterova stupnice – nebo také místní magnitudo zemětřesení – představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z vodorovné amplitudy největšího posunu od nuly na seismografu. Čím vyšší číslo, tím silnější zemětřesení.

Sonda InSight je vybavená vysoce citlivým seismometrem, který vyrobilo francouzské Národní středisko pro kosmické výzkumy. Pomocí tohoto přístroje studuje, co se děje hluboko pod povrchem Rudé planety. Když seismické vlny procházejí materiálem v kůře, plášti a jádru Marsu nebo se od něj odrážejí, mění se způsobem, který mohou seismologové studovat, aby určili hloubku a složení těchto vrstev. To, co se vědci dozvědí o struktuře Marsu, jim může pomoci lépe porozumět vzniku dalších vesmírných těles, včetně Země a jejího Měsíce.

Zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy škály je v porovnání s těmi, která jsou cítit na Zemi, středně silné, ale blíží se horní hranici toho, co vědci doufali, že na Marsu během mise sondy InSight uvidí. Vědecký tým bude muset data o tomto novém zemětřesení dále studovat – teprve pak zveřejní detaily o  tom, kde k němu přesně došlo, co ho způsobilo a co to vědě prozradilo o Marsu.

Seismometr je pod tímto krytem
Zdroj: NASA

„Od prosince 2018, kdy jsme spustili seismometr, jsme čekali na nějaké opravdu velké zemětřesení,“ uvedl Bruce Banerdt, který misi InSight vědecky vede. „Tohle nám určitě poskytne informace o této planetě, které jsme zatím neměli. Naši vědci budou teď tato data analyzovat.“

Silné zemětřesení přišlo zrovna v době, kdy sonda InSight čelila problémům se svými solárními panely, díky nimž získává energii na svou misi. Protože na místě, kde sonda operuje, teď začíná zima, je ve vzduchu více prachu – a to snižuje množství slunečního světla, jež na panely dopadá. Dostupná energie sondy tak 7. května 2022 klesla těsně pod hranici, při níž vstupuje do režimu, ve kterém se pozastaví všechny funkce kromě těch nejnutnějších. Tato reakce má za úkol chránit přistávací modul a může se opakovat, protože dostupná energie pomalu klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...