Roboti a umělé inteligence připraví o práci spíše ženy než muže, ukazuje výzkum

Pravděpodobnost, že přijdou kvůli novým technologiím o práci, je u žen vyšší než u mužů. Častěji totiž vykonávají činnosti, kde pravděpodobnost budoucí automatizace přesahuje 90 procent.

Zjistila to studie amerického výzkumného institutu pro ženskou politiku (Institute for Women's Policy Research), z níž citují agentury AP a DPA. Mezi takové pozice patří povolání, jako je administrativní pracovník, úředník, účetní nebo pokladní – a ty zhusta zastávají právě ženy.

Na každých sedm mužů v činnostech s vyšší než 90procentní pravděpodobností, že je převezmou technologie, připadá deset žen, uvádějí autoři studie. Ze zaměstnanců, kteří by kvůli automatizaci mohli přijít o práci, pak ženy představují 58 procent.

Špatně placené práce s velkým potenciálem

Zároveň ale ženy často vykonávají i taková zaměstnání, kde naopak riziko ztráty pracovního místa hrozí nejméně. To bývají typicky pečovatelská povolání. Jsou to ale také profese, které ve Spojených státech patří k těm nejhůře placeným. Ročně si takoví pracovníci přijdou v USA jen na 20 tisíc až 25 tisíc dolarů (453 tisíc až 566 tisíc Kč). Typicky mužské profese – jako technické a manažerské činnosti – bývají ohodnoceny výrazně lépe.

Jako možné východisko z pro ženy patové situace studie uvádí zvyšování kvalifikace. Na to ale ženy často kvůli péči o děti a starší příbuzné nemají dostatek času. Autoři studie proto navrhují, aby se v zájmu zatraktivnění pečovatelské profese zvýšilo i její odměňování.

O rychlosti, s jakou se automatizace bude prosazovat, studie detailně nehovoří. Bude prý záviset na tom, jak nové technologie začnou přijímat zákazníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...