Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.

Léky, které cílí na hormon GLP-1, přinesly revoluci do snah o hubnutí. Původně se přípravky, z nichž je nejznámější Ozempic, využívaly proti cukrovce, ale rychle se ukázalo, že navíc snižují chuť k jídlu – a začaly se tak masivně využívat v „průmyslu hubnutí“.

Podle mnoha studií opravdu fungují. Člověk, který je pravidelně užívá, přestává mít chuť na nezdravé potraviny, obecně nemá takový hlad, takže tato léčiva účinně snižují příjmovou stránku lidské energie. Tyto látky se zatím používají jen krátkou dobu, takže až doposud nebylo úplně jasné, co se stane, když lidé s těmito léky přestanou. Dostaví se také obávaný jo-jo efekt známý z diet, nebo si organismus návyky z doby užívání léku zapamatuje?

První menší studie, které se tím zabývaly, naznačovaly, že opravdu dochází k jo-jo efektu, ale tyto údaje nebyly moc spolehlivé, protože se týkaly jen malého množství lidí. Teď je tu konečně zpráva, která přináší důkazy přesvědčivé.

Rychlé přibírání

Vědci z Oxfordské univerzity prozkoumali tři desítky studií, které sledovaly asi deset tisíc lidí z celého světa po vysazení léků na obezitu. Zjistili, že lidé, kteří s Ozempicem a dalšími přípravky přestali, přibírali rychle váhu – a to dokonce rychleji než lidé, kteří nejprve zhubli pouze díky změně životního stylu, ale například přestali cvičit.

Zajímavé také je, že nejvíc se váha vracela těm, kdo brali ty nejmodernější a nejnovější látky tohoto druhu, tedy semaglutid a tirzepatid. U těch byla rychlost nabírání váhy téměř dvojnásobná.

„Tyto výsledky naznačují, že je třeba opatrnosti při krátkodobém užívání těchto léků bez komplexnějšího přístupu k regulaci hmotnosti,“ napsali autoři ve studii, která vyšla v odborném časopise The BMJ.

Detaily o studii

Výše popsané léky jsou v léčbě obezity velmi účinné, podle řady na výrobcích nezávislých výzkumů účinnější než dieta a cvičení. Což přináší sekundárně další prospěch – protože obezita zhoršuje cukrovku a kardiovaskulární potíže, dochází ke zlepšení i kardiovaskulárního zdraví u rizikových skupin.

Lékaři ale upozorňovali, že z principu toho, co se o obezitě ví a jak moc je to chronické onemocnění, se nedá očekávat, že by GLP-1 léky fungovaly „navždy“.

Přesně to ukázala studie – lidé, kteří přestali užívat léky proti obezitě, přibírali až půl kilogramu měsíčně a k původní hmotnosti se vraceli už za jeden a půl až dva roky. Naproti tomu ti, kteří shazovali váhu třeba cvičením, nabírali po přerušení jen čtvrt kila měsíčně.

„Tyto léky mění léčbu obezity a mohou vést k významnému úbytku hmotnosti. Naše analýza ale ukazuje, že lidé mají tendenci po vysazení léku rychle přibírat na váze,“ shrnul hlavní autor studie Sam West. Podle něj ale nejde o selhání léku – výsledky spíše odrážejí povahu obezity a její dlouhodobé dopady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...