Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.

Léky, které cílí na hormon GLP-1, přinesly revoluci do snah o hubnutí. Původně se přípravky, z nichž je nejznámější Ozempic, využívaly proti cukrovce, ale rychle se ukázalo, že navíc snižují chuť k jídlu – a začaly se tak masivně využívat v „průmyslu hubnutí“.

Podle mnoha studií opravdu fungují. Člověk, který je pravidelně užívá, přestává mít chuť na nezdravé potraviny, obecně nemá takový hlad, takže tato léčiva účinně snižují příjmovou stránku lidské energie. Tyto látky se zatím používají jen krátkou dobu, takže až doposud nebylo úplně jasné, co se stane, když lidé s těmito léky přestanou. Dostaví se také obávaný jo-jo efekt známý z diet, nebo si organismus návyky z doby užívání léku zapamatuje?

První menší studie, které se tím zabývaly, naznačovaly, že opravdu dochází k jo-jo efektu, ale tyto údaje nebyly moc spolehlivé, protože se týkaly jen malého množství lidí. Teď je tu konečně zpráva, která přináší důkazy přesvědčivé.

Rychlé přibírání

Vědci z Oxfordské univerzity prozkoumali tři desítky studií, které sledovaly asi deset tisíc lidí z celého světa po vysazení léků na obezitu. Zjistili, že lidé, kteří s Ozempicem a dalšími přípravky přestali, přibírali rychle váhu – a to dokonce rychleji než lidé, kteří nejprve zhubli pouze díky změně životního stylu, ale například přestali cvičit.

Zajímavé také je, že nejvíc se váha vracela těm, kdo brali ty nejmodernější a nejnovější látky tohoto druhu, tedy semaglutid a tirzepatid. U těch byla rychlost nabírání váhy téměř dvojnásobná.

„Tyto výsledky naznačují, že je třeba opatrnosti při krátkodobém užívání těchto léků bez komplexnějšího přístupu k regulaci hmotnosti,“ napsali autoři ve studii, která vyšla v odborném časopise The BMJ.

Detaily o studii

Výše popsané léky jsou v léčbě obezity velmi účinné, podle řady na výrobcích nezávislých výzkumů účinnější než dieta a cvičení. Což přináší sekundárně další prospěch – protože obezita zhoršuje cukrovku a kardiovaskulární potíže, dochází ke zlepšení i kardiovaskulárního zdraví u rizikových skupin.

Lékaři ale upozorňovali, že z principu toho, co se o obezitě ví a jak moc je to chronické onemocnění, se nedá očekávat, že by GLP-1 léky fungovaly „navždy“.

Přesně to ukázala studie – lidé, kteří přestali užívat léky proti obezitě, přibírali až půl kilogramu měsíčně a k původní hmotnosti se vraceli už za jeden a půl až dva roky. Naproti tomu ti, kteří shazovali váhu třeba cvičením, nabírali po přerušení jen čtvrt kila měsíčně.

„Tyto léky mění léčbu obezity a mohou vést k významnému úbytku hmotnosti. Naše analýza ale ukazuje, že lidé mají tendenci po vysazení léku rychle přibírat na váze,“ shrnul hlavní autor studie Sam West. Podle něj ale nejde o selhání léku – výsledky spíše odrážejí povahu obezity a její dlouhodobé dopady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...