Řečtí archeologové věří, že objevili starověké město, o kterém psal Homér

Řečtí archeologové se domnívají, že se jim podařilo objevit dávné město Meliboia, které ve svém eposu Ílias zmínil starořecký básník Homér. Nasvědčují tomu nápisy, které archeologové objevili v novém nalezišti, uvedlo řecké ministerstvo kultury. Podrobný archeologický průzkum bude pokračovat na jaře příštího roku, informovala agentura DPA.

Homér zmiňuje Meliboiu ve druhém zpěvu Íliady, v takzvaném katalogu lodí. V této pasáži Homér vyjmenovává všechna řecká města, která se zúčastnila tažení proti Tróji pod vedením krále Agamemnóna. Město ale zmiňují také další starořečtí literáti ve svých pozdějších dílech, přesné povědomí o jeho poloze se ale v průběhu času vytratilo.

Na jednom kopci poblíž přístavu Agiokampos v provincii Larisa řečtí archeologové narazili na akropoli, opevněné město o rozloze zhruba 55 tisíc metrů čtverečních. V novém nalezišti archeologové objevili řadu předmětů, a to včetně keramiky, odkazujících na název dávného města. Proto se domnívají, že by mohlo jít o homérovskou Meliboiu.

Archeologické pozůstatky jsou ale podstatně mladší než epos Ílias a odborníci je datovali do helénského období, což odpovídá zhruba třetímu až prvnímu století před naším letopočtem. Archeologický průzkum je teprve na začátku, odborníci stačili zmapovat zatím jen pozůstatky jedné budovy. Práce budou pokračovat na jaře příštího roku, až se zlepší počasí.

Dlouhé spory se vedly i o existenci a polohu města Trója, proti kterému vedli Řekové tažení. Město se podařilo v druhé polovině 19. století objevit německému archeologovi Heinrichovi Schliemannovi na kopci Hisarlik v Turecku. Přestože výsledky svého výzkumu mylně interpretoval, nakonec se ukázalo, že na tomto místě opravdu stávalo město z Íliady – později to potvrdily modernější archeologické průzkumy.

Nahrávám video

„To je tak trochu osud homérských lokalit. Například Trója – na tom místě, kterou identifikoval Schliemann, se nacházelo město Ilios. To máme doložené například nápisy. Občané toho města si mysleli, že právě tam stála starověká Trója. Takže je možné, že tato Meliboia mohla být založena na místě, kde si tehdy mysleli, že se nacházela homérská Meliboia,“ říká o nálezu archeolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Peter Pavúk.

„Pokud budou archeologové dále kopat, je možné, že najdou i nálezy z doby bronzové,“ dodává Pavúk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 23 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...