Řecký vědec v Brně díky prestižnímu grantu propojí biomedicínu a umělou inteligenci

Původem řecký výzkumník Panagiotis Alexiou ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně získal prestižní grant EMBO. Pomůže k vybudování laboratoře propojující biomedicínu a umělou inteligenci. Výše grantu činí 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Alexiou je bioinformatik a vyvíjí technologie strojového učení aplikovatelné v biomedicíně. Před příchodem do Brna působil na Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. Zabýval se tam bioinformatickou analýzou sekvenování dat různých proteinů vázajících ribonukleovou kyselinu. CEITEC si Řeka vybral v mezinárodním otevřeném řízení s cílem doplnit portfolio výzkumných témat.

Takzvaný instalační grant EMBO doplňuje rozpočet výzkumné skupiny na tři až pět let. Jeho největším benefitem je ale to, že se vědec stane součástí oficiální sítě mladých výzkumníků Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO).

Výzkum na evropské úrovni

„Tento grant zajistí nejen finanční stabilitu mé laboratoře během prvních pár kritických let existence, ale hlavně umožní představit výsledky naší vědecké práce elitě evropského výzkumu díky zapojení do sítě mladých vědců, kteří tento prestižní EMBO grant také získali,“ uvedl Alexiou.

Jádrem jeho výzkumu je výklad složitých biologických jevů pomocí strojového učení a umělých nervových sítí. „Jsem přesvědčen, že rychlé navýšení experimentálních dat z masivního paralelního sekvenování lze elegantně využít právě používáním technologií strojového učení,“ nastínil.

V Brně buduje interdisciplinární tým. „Snažíme se vychovat nový typ vědce s velmi silnou základnou znalostí z oblasti informatiky a genomiky schopného porozumět jak biologickým jevům, tak i algoritmům. Protože takový typ vědce bude schopen rychleji přenést poznatky z teoretické informatiky do uplatnitelných lékařských aplikací,“ popsal Alexiou.

Druhý grant EMBO putující do Česka získal Peter Dráber z institutu BIOCEV. Zbývajících sedm grantů míří do Polska, Portugalska a Turecka. Účelem grantu je podporovat mezinárodní mobilitu a pomoci mladým vědcům při zakládání vlastní laboratoře v zemích, pro které je někdy těžké soupeřit s velkými, štědře financovanými výzkumnými centry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...