Někteří z prvních dinosaurů žili ve stádech a toto sociální chování mohlo být jedním z klíčových faktorů jejich dlouhověkosti. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF), které zkoumalo fosilie vyhynulých býložravců.
Analýza pomocí rentgenových paprsků třiceti zkamenělých vajíček z velkého a 190 milionů let starého hnízda, které badatelé objevili v roce 2000 v argentinském regionu Patagonie, odhalila přítomnost jediného druhu – obřího býložravce s dlouhým krkem, který nese latinský název Mussaurus patagonicus. Patřil mezi sauropodomorfní dinosaury, kteří se postupně vyvinuli v největší suchozemské živočichy všech dob.
„Tento objev prokazuje, že veškeré zkameněliny nalezené na místě rozmnožování patřily ke stejnému druhu dinosaura,“ uvedlo ESRF, podle kterého to znamená, že tento druh žil v koloniích a projevoval znaky sociálního chování. Výzkum navíc ukázal, že dinosauři se na místo několikrát po sobě vrátili za účelem rozmnožování. Výsledky výzkumu vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports.
Kostry dinosaurů byly v místě patagonského naleziště seskupené podle věku, což podle vědců značí, že tato zvířata utvářela stáda mladých jedinců a obecně se pohybovala ve velmi dobře organizovaných skupinách.
První stáda planety
„Jde o nejstarší důkaz tohoto typu komplexního sociálního chování u primitivního dinosaura, který umožňuje posunout datování takového jednání o 40 milionů let dříve,“ uvedlo ESFR.
„Tato studie s ohledem na dlouhověkost rodu Mussaurus naznačuje, že jejich sociální chování a ochrana mladých jedinců by mohly vysvětlovat, proč byli tito dlouhokrcí dinosauři tak běžní na všech kontinentech,“ řekl argentinský paleontolog Diego Pol z argentinské státní agentury CONICET.
Studie, kterou v roce 2011 provedli výzkumníci z Coloradské univerzity, uvedla, že býložraví sauropodi se podobně jako ovce a jiná hospodářská zvířata sezonně přesouvali mezi různými pastvinami.
