Průmyslově zpracované potraviny mohou negativně ovlivnit vývoj dětské kostry, varují vědci

Děti, které často pojídají nezdravé potraviny, by mohly čelit vyššímu riziku, že se jim nebudou správně vyvíjet kosti. Naznačila to nová studie publikovaná v časopise Bone Research, již vědci provedli na hlodavcích. Podle odborníků je zjištění důležité, protože mnozí mladiství konzumují průmyslově zpracované jídlo dokonce každodenně.

Častou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin vědci už delší dobu spojují s negativními dopady na lidské zdraví. V té souvislosti varují například před vyšším rizikem předčasného úmrtí, rakovinou i dalšími zdravotními obtížemi.

I když o škodlivosti zmíněných potravin vzniklo už mnoho výzkumů, pouze malé množství z nich se zabývalo tím, jak jejich pravidelné pojídání může působit na děti. Jednou z nich je nová studie expertů Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ti se zaměřili na možné dopady ultrazpracovaného jídla na vyvíjející se kostru. 

I menší množství může být hrozba, tvrdí vědci

Svůj výzkum uskutečnili vědci na nedávno narozených laboratorních hlodavcích. Mimo jiné se ukázalo, že mláďata, kterým tým podával ultrazpracované jídlo, trpěla v tomto ohledu zpomaleným růstem a jejich kosti byly slabší. 

Poté vědci hlodavcům stravu nakombinovali. „Jejich týdenní nutriční příjem jsme rozdělili,“ uvedla podle serveru EurekAlert! jedna z autorek studie Efrat Monsonego-Ornanová. Dodala, že ultrazpracované potraviny tvořily sedmdesát procent.

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

I v tomto případě testy odhalily mírné poškození hustoty kostí –⁠ nebylo však tolik výrazné. „Došli jsme k závěru, že i ve sníženém množství mohou mít ultrazpracované potraviny jednoznačný negativní dopad na vývoj kostry,“ poznamenala.

Podle autorů je zmíněné zjištění zásadní zejména proto, že děti a dospívající konzumují zmíněný typ jídla pravidelně. Například ve Spojených státech tak každodenně činí zhruba polovina z nich.

„Když jeden z předních světových odborníků na výživu Carlos Monteiro řekl, že nic jako zdravé ultrazpracované jídlo neexistuje, měl nepochybně pravdu,“ řekla Efrat Monsonego-Ornanová. „I když redukujeme tuky, dusičnany, sacharidy a další známé škodlivé látky, tyto potraviny jsou nadále nezdravé,“ dodala s tím, že každá část těla může být v tomto ohledu náchylná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...