Protilátky z očkování proti covidu se přenáší z matky na dítě, ukázala rozsáhlá studie

Nová americká vládní studie definitivně potvrdila, že očkování proti covidu-19 v těhotenství poskytuje velmi kvalitní ochranu také novorozencům vakcinovaných matek.

„Víme, že protilátky procházejí placentou. Ale až do této studie jsme neměli k dispozici údaje, které by prokázaly, jestli tyto protilátky opravdu dítěti poskytují nějakou ochranu proti covidu-19,“ uvedla doktorka Dana Meaney-Delmanová z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„Údaje, které CDC nyní zveřejňuje, poskytují reálné důkazy o tom, že očkování vakcínou proti covidu během těhotenství pomáhá ochránit kojence mladší šesti měsíců před hospitalizací kvůli covidu,“ dodala vědkyně.

Očkování funguje

„Většina dětí, přesně 84 procent, které byly hospitalizovány s covidem-19, se narodila ženám, které nebyly v těhotenství očkovány. A 88 procent malých dětí, které musely být hospitalizovány na jednotkách intenzivní péče, se narodilo neočkovaným ženám,“ vysvětluje Meaney-Delmanová. I jediné dítě, které ve sledovaném vzorku na covid-19 zemřelo, se narodilo neočkované matce.

Hlavním zjištěním bylo, že „u dětí mladších šesti měsíců, jejichž matky byly očkovány, byla o 61 procent nižší pravděpodobnost hospitalizace s covidem,“ uvedla doktorka. „Pokud se těhotná žena může nechat očkovat, doporučujeme jí, aby to udělala,“ dodala.

Týká se to žen v jakémkoli stádiu těhotenství - nebo dokonce ještě před otěhotněním. Řada výzkumů totiž prokázala, že pokud se žena nakazí covidem-19 v době těhotenství, může to mít dramatické následky.

„Očkování před otěhotněním je pro těhotenství a zdravou matku obrovským přínosem,“ řekla Meaney-Delmanová. „Nechci, abychom to ztratili ze zřetele. Nevíme sice, jestli je tato ochrana úplná, ale víme, že to chrání matku před onemocněním během těhotenství, které je spojeno s předčasným porodem, s porodem mrtvého dítěte a s komplikacemi v těhotenství,“ dodala.

Nejlepší čas na očkování

Vědci v této studii také popsali, kdy by se měla žena nechat očkovat, pokud chce, aby vakcína jejího potomka ochránila nejlépe. Očkování bylo na 80 procent účinné při ochraně novorozence proti závažnému průběhu covidu, pokud matka dostala obě dávky v době po 21. týdnu těhotenství.

Podle údajů zveřejněných 15. února v časopise CDC Morbidity and Mortality Weekly Report je účinnost vakcíny proti hospitalizaci dítěte pouze kolem 32 procent, pokud se těhotné podá před 21. týdnem těhotenství.

Tyto výsledky se shodují s prosincovou studií v odborném žurnálu Obstetrics & Gynecology, která zjistila, že hladiny protilátek v pupečníkové krvi dětí jsou vyšší, pokud k očkování dojde až ve třetím trimestru těhotenství. 

Detaily o výzkumu

V rámci nejnovější studie vědci pod vedením epidemiologa Manishe Patela z CDC hodnotili 176 kojenců mladších než půl roku, kteří byli hospitalizovaní kvůli covidu-19 v USA v období od července 2021 do ledna 2022. Jejich případy byly porovnány s 203 dětmi, které byly bez covidu, ale byly hospitalizovány ve stejném období.

Asi 16 procent dětí hospitalizovaných kvůli covidu mělo matky, které během těhotenství dostaly dvě dávky vakcíny. Pro srovnání, v kontrolní skupině mělo matky očkované v době těhotenství 32 procent dětí.

Tato zjištění odpovídají tomu, že protilátky proti covidu mohou přecházet přes placentu a poskytovat tak ochranu kojencům hned po porodu, dodávají autoři studie. „Vzhledem k tomu, že kojenci v současné době nemohou být očkovaní a množství hospitalizovaných kojenců je za celou dobu pandemie nejvyšší, naznačuje výzkum, že očkování matek proti covidu během těhotenství by mohlo chránit jejich potomky ve věku pod šest měsíců před hospitalizací,“ shrnuli vědci zásadní poznatky výzkumu. 

Protilátky v mléce?

Spornou otázkou je zatím to, zda je protilátky přenášejí nejen cestou placenty, ale také kojením. Menší studie, zejména z Izraele, ukázaly, že se protilátky mohou opravdu skrze mateřské mléko přenášet - dochází přitom k přenosu více druhů protilátek.

Nějakou míru ochrany tedy i kojení očkovaných matek dětem přináší, nicméně ukazuje se, že není příliš silná a ani spolehlivá. V americké studii se ochrana dětí skrze očkování vůbec neřešila a vědci je nesledovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...