Protahovací cvičení snižuje krevní tlak lépe než rychlá chůze, naznačila studie

Pravidelné protahování snižuje krevní tlak účinněji než rychlá chůze. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Journal of Physical Activity and Health. Z toho ale podle vědců v žádném případě nevyplývá, že by se lidé měli procházek vzdát. Vhodné je kombinovat obě tyto aktivity, doporučují.

Vysoký krevní tlak (hypertenzi) odborníci spojují s celou řadou vážných zdravotních potíží. Mezi ně patří například mrtvice, infarkt nebo demence. Je proto velmi důležité tento zdravotní problém nepodceňovat. Lékaři pacientům se zvýšeným tlakem mimo jiné doporučují i pravidelné svižné procházky. 

Nová studie vědců z kanadské University of Saskatchewan naznačila, že ještě účinnější by v tomto ohledu mohlo být obyčejné protahování. „Mnoho lidí si myslí, že strečink je jen o protažení svalů,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Phil Chillibeck. „Když ale protáhnete svaly, protáhnete také všechny cévy včetně tepen,“ dodal. 

I když vědci o těchto pozitivních účincích protahování věděli už dříve, nyní je poprvé v rámci jednoho výzkumu porovnali s přínosy rychlé chůze.

Osm týdnů a dvě skupiny dobrovolníků

Během osmitýdenního experimentu měl výzkumný tým k dispozici čtyřicet starších lidí. Jejich průměrný věk byl 61 let a všichni na začátku studie trpěli mírnou hypertenzí. Ty následně rozdělili do dvou skupin. Zatímco první skupina si pětkrát týdně třicet minut protahovala celé tělo, druhá polovina účastníků se odpovídající dobu věnovala svižné chůzi.

Důkladné měření následně ukázalo, že protahování vedlo k výraznějšímu snížení krevního tlaku než chůze. Lidé, kteří se procházeli, nicméně za dobu studie ztratili větší množství tuku v oblasti břicha. 

Vhodná je kombinace obou aktivit, tvrdí autoři

Autoři studie ale netvrdí, že lidé, kteří se snaží proti svému zvýšenému tlaku bojovat pravidelnými procházkami, by měli přestat. Měli by pouze zvážit, zda chůzi nedoplnit ještě nějakým protahovacím cvičením. 

„Nechci, aby si pacienti odnesli z našeho výzkumu dojem, že by od aerobních aktivit měli upustit. Chůze, jízda na kole nebo bežkování mají pozitivní vliv na míru tělesného tuku, hladinu cholesterolu či cukru v krvi,“ uvedl Chillibeck.

Chillibeck se navíc domnívá, že protahovací cvičení může mít blahodárné účinky i v případě, že se mu člověk věnuje kratší dobu než zmiňovaných třicet minut. Prospěšná v tomto ohledu může být navíc i třeba jóga. 

„Na protahování je skvělé, že ho lze snadno začlenit do každodenní rutiny. Člověk není vydaný na milost počasí a nezatěžuje tolik klouby, což je pozitivní například pro lidi s osteoartrózou,“ řekl dále Chillibeck. Tento typ cvičení navíc nevyžaduje mnoho času. „Když večer relaxujete, můžete se při sledování televize přemístit z gauče na zem a jednoduše se protáhnout,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 21 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...