Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
Spojené státy americké a Izrael zaútočily na Írán. Jak byl tento útok proveden z vojenského hlediska?
Je opravdu působivé, kolik bojové síly dokázali shromáždit, dostat ji na místo a rozmístit. Nabídli tak americkému prezidentovi a izraelskému premiérovi různé možnosti. A fakt, že se jim podařilo překvapit ajatolláha, ukazuje, že šlo z profesionálního hlediska o působivou společnou operaci, ale také že hodně závisela na velmi dobrých zpravodajských informacích.
Ben Hodges je penzionovaný americký generál, který v současné době vede Strategická studia na Center for European Policy Analysis. V minulosti sloužil v Německu a Jižní Koreji, účastnil se válek v Iráku a Afghánistánu. V letech 2014 až 2018 velel americkým jednotkám v Evropě. V rozhovoru pro Českou televizi popsal, jak se z jeho pohledu vyvíjí americko-izraelský útok na Írán.
Jedná se spíš o rozsáhlou bojovou operaci, jak tvrdil Donald Trump, nebo o válku?
Nevím, jak jinak to nazvat, než válkou. Spojené státy zahájily útok proti jiné zemi. Ať už si všichni myslíme, jak strašný je ten režim a jak zachází se svými vlastními lidmi, faktem je, že legálnost tohoto útoku by měla být podrobena pečlivé kontrole. Protože neexistovala bezprostřední hrozba útoku ze strany Íránu, která by ospravedlnila preventivní úder. Polovina Kongresu s tím není spokojena a většina Američanů to také nepodporuje. Myslím si, že tento týden budeme svědky toho, kdy Kongres bude vládu ohledně této záležitosti vyslýchat.
Marco Rubio řekl: „Věděli jsme, že Izrael podnikne akci. Věděli jsme, že to vyvolá útok proti americkým silám. A věděli jsme, že pokud je nepředběhneme, než tyto útoky spustí, utrpíme vyšší ztráty.“ Kdo útok řídí, USA nebo Izrael?
To je skvělá otázka. Nejsem právník, ale podle mě to zní, jako by Izrael řídil nebo mohl diktovat, jestli Spojené státy použijí vojenskou sílu. Myslím, že je to opravdu pokroucená logika, když ministr zahraničí Spojených států v podstatě říká, že jsme neměli jinou možnost než provést preventivní úder, protože náš spojenec se chystal zaútočit. A to je pro mě největší problém toho, co se děje, ne výkon našich letců a námořníků a to, co dělají.
Problém je, jaký je konečný strategický cíl? Jaký je účel této operace? Slyšel jsem tolik různých zdůvodnění a některá z nich se už ukázala jako nepravdivá. Takže chápete, proč jsou lidé skeptičtí ohledně toho, co se děje. Byl jsem plukovníkem při invazi do Iráku v roce 2003 a spousta lidí má vzpomínky na to, co se tam stalo, proč jsme tam šli. A proto je teď taková opatrnost.
V rozhovoru pro Frontline Times News z 24. února tohoto roku jste řekl: „Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou musí každý politický vůdce udělat, je jasně identifikovat strategický cíl.“ Mluvil jste o prezidentu Bidenovi a jeho nečinnosti při definování toho, čeho chce dosáhnout na Ukrajině, pokud jde o válku, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině. Co podle vás jasně řekl Donald Trump?
Slyšel jsem několik různých věcí. Nejdříve začal mluvit o tom, že chceme chránit demonstranty před bezpečnostními silami. Pak to bylo, že chceme jadernou dohodu a že jim budeme vyhrožovat, aby se dostavili k jednacímu stolu. Pak se začalo mluvit o změně režimu. A pak jsem viděl senátora Grahama, který je jedním z nejhorlivějších příznivců prezidenta, jak říká, že cílem je zajistit, aby Írán nikdy nemohl podporovat terorismus. A pak ministr Rubio podal další vysvětlení toho, čeho se snažíme dosáhnout.
A pak slyšíte lidi říkat, že to budeme dělat jen čtyři týdny, nebo že můžeme být pryč za tři dny nebo tak něco. Jinými slovy, je to všechno zmatené. Neexistuje jasně definovaný cíl. Pokud nemáte jasně definovaný cíl, je obtížné naplánovat, jak tohoto cíle dosáhnout. To má velký vliv na logistiku, na munici, na lodě a spoustu dalších věcí.
Navíc to samozřejmě má obrovský dopad na světovou ekonomiku, narušení letecké dopravy, narušení přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Chci říct, že se tu děje spousta věcí. A proto je tak důležité, aby to prezident jasně vysvětlil. A také se poradil s Kongresem, aby se ujistil, že se nepouštíme do něčeho, co nakonec nebude takové, jak jsme si představovali. To se obvykle stává, když nemáte jasně definovaný cíl.
Roku 2013 Donald Trump řekl: „Pamatujte si, že jsem už dávno předpovídal, že prezident Obama zaútočí na Írán kvůli své neschopnosti správně vyjednávat, protože není dostatečně zkušený.“ Nyní máme útok na Írán a Donald Trump otevřeně hovoří o změně režimu. Co se tedy změnilo?
Teď, když je prezidentem, má samozřejmě odpovědnost. Je to jiný pohled. Je snazší kritizovat ostatní, když nejste v jejich kůži. A teď má odpovědnost. Ale také bych řekl, že jeho vlastní situace v USA není silná. Průzkumy veřejného mínění ve Spojených státech mu přisuzují nejnižší čísla, jaká měl, myslím, za dlouhou dobu.
Je velmi nespokojený s tím, že Nejvyšší soud rozhodl proti jeho celní politice. A samozřejmě jsou tu stále Epsteinovy dokumenty. Takže si dokážete představit, proč si někteří lidé myslí, že jde spíše o odvedení pozornosti od jeho domácích problémů. A samozřejmě jsme uprostřed volebního roku, v listopadu se konají volby do Kongresu. To je také součástí kontextu.
Rád bych se zeptal také na jaderný program Íránu po 25. červnu 2025. Prezident Trump po tehdejším útoku řekl, že podle satelitních snímků byla všechna jaderná zařízení v Íránu značně poškozena. Ministr obrany Peter Hegseth řekl: „Na základě všeho, co jsme viděli, a já jsem viděl všechno, naše bombardování zničilo schopnost Íránu vyrábět jaderné zbraně.“ Jaká je tedy pravda? Byl Írán schopen vyrobit jadernou zbraň během několika dní, týdnů nebo měsíců, nebo o tuto schopnost přišel?
To je problém, když máte na pozicích jako ministr obrany lidi, kteří nemají dostatek zkušeností a dovedností, aby mohli posuzovat a řešit tyto věci. Na té tiskové konferenci jste mohli vidět, jak hned ráno po tom úderu ministr obrany, pan Hegseth, stál vedle generála Caina a byl celý nadšený. Pořád dokola opakoval, že jsme jaderné zařízení zničili. Opakoval to pořád dokola, s tím, že pokud s tím nesouhlasíte, šíříte falešné zprávy.
Ale bylo vidět, že generál Caine z toho byl velmi nesvůj, protože věděl, že je příliš brzy na to, aby se rozhodlo, že cíle byly zničené. Takže buď pan Hegseth nemluví správně anglicky a nerozumí použití slova „zničeno“, nebo to použili jako nadsázku. Faktem je, že pokud by to jaderné zařízení bylo zničené, pak by jeho existence nebyla ospravedlněním pro další zásah proti Íránu.
Zpět k útoku, který začal před několika dny. Během něj byly tři stíhačky F-15 omylem sestřeleny kuvajtskou protivzdušnou obranou. Jak se to mohlo stát? A jaké podle vás budou důsledky?
Ještě neznáme všechny důsledky. Co se stalo? Je velmi obtížné operovat v takovém prostředí, když Íránci používají stovky, vlastně téměř tisíc dronů Šáhed, které byly vypuštěny během posledních dvou dnů. Máte ve vzduchu letadla, která se snaží buď donést zbraně proti Íránu, nebo sestřelit drony.
Kdo tedy kontroluje vzdušný prostor? Kdo má na starosti celkovou protivzdušnou a protiraketovou obranu? Je to velmi náročné. Nevím o tom dost podrobností, ale rozhodně to není videohra, kde máte radar, stisknete tlačítko a zmizí to. Je to velmi matoucí. Myslím si ale, že se nakonec dozvíme, co se stalo. Téměř jistě se jednalo o lidskou chybu.
Vzpomínám si, že v Iráku, na začátku roku 2003, americký Patriot sestřelil britské letadlo Tornado nad naší základnou v Kuvajtu, než jsme zahájili útok, protože Iráčané odpalovali rakety Scud na Kuvajt. Takže máte rakety Scud, máte letadla a někdo udělal chybu. To se může stát.
A proto je v Evropě tak důležité, aby státy prováděly protivzdušnou a protiraketovou obranu, protože si představte, čemu čelí Ukrajinci téměř každou noc. Představte si, že by se to stalo nad Prahou nebo nad Gdaňskem nebo Bremerhavenem. Na to nejsme připraveni.
Očekáváte, že budou nasazeny pozemní síly?
To nelze vyloučit. Ministr Hegseth včera řekl, že prezident má plnou volnost dělat, co chce. Neviděl jsem ale, že by USA shromáždily pozemní síly v takovém počtu, jaký by byl potřebný k tomu, aby bylo možné provést cokoli, co by je vyžadovalo.
A jsme zase u toho samého, co jsem říkal už dříve: Mluví o tom, že na zemi nebudou nasazené žádné jednotky, a nebo že je možná nasadíme. Kdybych byl velitelem pozemních sil, ptal bych se: „Dobře, ale jaký je můj úkol? Co mám dělat? Co?“ To by byla moje otázka. „Co mám za úkol?“ Protože to ovlivní počet vojáků a rizika. A to jsem neviděl. Takže bych řekl, že je to nepravděpodobné. A samozřejmě si myslím, že prezidentova domácí základna by měla opravdu problém to podpořit.
Celý rozhovor uvidíte v sobotu ve 20.00 na ČT24 ve speciálním dílu pořadu Hyde Park Civilizace, který se bude věnovat krizi v Íránu.
