Přibývá pochyb, zda indické koření není zdravotně závadné

Rozmanitost chutí je ohromující. Indické koření vylepšuje nakládanou zeleninu i maso a dochucuje ostrá pouliční jídla. Pikantní koření dodává říz místním ovocným nápojům i štiplavý nádech ovocným a zeleninovým salátům. Není proto divu, že se Indie stala světovou velmocí v oblasti produkce a vývozu koření, napsal server BBC News. Jenže v poslední době se objevují závažné otázky nad jeho bezpečností.

„Pro Indy je koření jako paleta plná barev,“ říká indická herečka Madhu Džaffrejová, která se začala věnovat psaní o jídle. „Ze stejného koření získáváme různé odstíny díky tomu, že s ním něco uděláme,“ dodává. Jinými slovy se dá koření opražit nebo třeba namlít na prášek.

Podle indických úřadů země vyváží více než dvě stě druhů koření a kořenicích směsí v hodnotě čtyř miliard dolarů (přes devadesát miliard korun) přibližně do 180 zemí světa. Samotný domácí trh má hodnotu ohromujících deseti miliard dolarů, což z Indie činí největšího spotřebitele koření na světě.

Problematická koření

Poslední dobou se ale objevují obavy ohledně bezpečnosti proslulého indického koření. Minulý měsíc Singapur a Hongkong zastavily prodej některých druhů koření vyráběných indickými společnostmi MDH a Everest Food Products, a to kvůli podezření, že v nich je zvýšený obsah ethylenoxidu, pesticidu způsobujícího rakovinu.

To ale není všechno. Kvůli možnému obsahu pesticidu produkty těchto dvou populárních značek prověřuje také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), sdělil jeho mluvčí agentuře Reuters.

Analýza údajů amerických regulačních orgánů zjistila, že od roku 2021 bylo v průměru 14,5 procenta amerických zásilek koření značky MDH odmítnuto kvůli přítomnosti bakterií. Obě značky ale trvají na tom, že jejich výrobky jsou bezpečné.

Problém už řeší i Evropská unie

Znepokojení vyjádřila také Evropská unie, když objevila stejnou rakovinotvornou látku ve vzorcích chilli papriček a pepře z Indie. Zprávy uvádějí, že vyšetřování zahájily také úřady regulující potravinářský trh na Maledivách, v Bangladéši a v Austrálii.

To vše je velmi znepokojivé. V první řadě jsou obě značky velmi oblíbené a lidé jim důvěřují. Kultovní rodinná firma MDH, která existuje 105 let a působí v Dillí, nabízí škálu více než šedesáti druhů kořenicích směsí a mletého koření. Společnost Everest funguje 57 let a tvrdí, že je největším indickým výrobcem koření a kořenicích směsí, které vyváží do více než osmdesáti zemí světa.

Jisté je, že toto není první případ, kdy byla zjištěna kontaminace indického koření. V roce 2014 testovala odbornice na biochemii Ipsita Mazumdarová v Kalkatě oblíbené značky, které vyráběly chilli, kmín, kari a garam masalu. V potravinářských barvivech používaných k dodání zářivě oranžových nebo červených odstínů koření našla olovo.

A letos v dubnu úřady pro kontrolu potravin a léčiv v Gudžarátu zabavily více než šedesát tisíc kilogramů koření, které bylo "říznuté" levnějšími přísadami. Šlo o chilli, kurkumu, koriandr a masalu.

Normy a jejich dodržování

V reakci na to indická federální vláda nařídila všem státním vládám, aby prováděly testy kvality. Rada pro koření, která má pět laboratoří pro hodnocení kvality, vydala pokyny pro vývozce, aby kontrolovali používání etylenoxidu a vzorky testuje také Indický úřad pro bezpečnost a normy potravin (FSSAI).

Indické ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že země má jedny z nejpřísnějších norem pro maximální limity reziduí (MRL) na světě, přičemž MRL pesticidů se liší podle potravinářských komodit a jsou stanoveny na základě přísného vyhodnocení rizik.

Zdá se ale, že normy a jejich dodržování jsou dvě rozdílné věci. V roce 2022 upozornil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv na nedostatečné hygienické zázemí, skladování a požadavky na čistotu v jedné z předních indických továren na výrobu koření.

„Indie je po staletí vývozcem koření. V posledních letech však její pověst upadá v důsledku nedostatečné pozornosti vlády. Zatím nevíme, v jaké fázi dochází ke kontaminaci koření. Zemědělci etylenoxid nepoužívají. Jde pravděpodobně o zbytky po zpracování následujícím po sklizni,“ řekl nezávislý výzkumník a aktivista Narasimha Reddí.

„Nejde jen o negativní pozornost. Opakované případy nadměrného výskytu reziduí mohou mít dlouhodobý účinek. V minulosti na několik let poškodilo vývoz manga do USA zjištění, že plody obsahují rezidua pesticidů,“ dodal Reddí. Expertní skupina Global Trade Research Initiative (GTRI) se sídlem v Dillí se domnívá, že nedávné obavy o kvalitu by mohly ohrozit polovinu indického vývozu koření kvůli regulačním opatřením v mnoha zemích.

Pro milovníky koření na Západě zůstává původ těchto ochucovadel v jejich potravinách nejasný. „Myslím, že většina lidí si neuvědomuje, odkud jejich koření pochází. Já rozhodně ne, a to používám koření hodně! Bydlím pár bloků od hlavní indické nákupní čtvrti Devon Avenue v Chicagu, kde si koření kupuju. Předpokládám, že pochází z Indie, ale nikdy jsem se tím nezabývala,“ řekla BBC autorka specializující se na indickou kuchyni Colleen Taylor Senová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...