Přibývá pochyb, zda indické koření není zdravotně závadné

Rozmanitost chutí je ohromující. Indické koření vylepšuje nakládanou zeleninu i maso a dochucuje ostrá pouliční jídla. Pikantní koření dodává říz místním ovocným nápojům i štiplavý nádech ovocným a zeleninovým salátům. Není proto divu, že se Indie stala světovou velmocí v oblasti produkce a vývozu koření, napsal server BBC News. Jenže v poslední době se objevují závažné otázky nad jeho bezpečností.

„Pro Indy je koření jako paleta plná barev,“ říká indická herečka Madhu Džaffrejová, která se začala věnovat psaní o jídle. „Ze stejného koření získáváme různé odstíny díky tomu, že s ním něco uděláme,“ dodává. Jinými slovy se dá koření opražit nebo třeba namlít na prášek.

Podle indických úřadů země vyváží více než dvě stě druhů koření a kořenicích směsí v hodnotě čtyř miliard dolarů (přes devadesát miliard korun) přibližně do 180 zemí světa. Samotný domácí trh má hodnotu ohromujících deseti miliard dolarů, což z Indie činí největšího spotřebitele koření na světě.

Problematická koření

Poslední dobou se ale objevují obavy ohledně bezpečnosti proslulého indického koření. Minulý měsíc Singapur a Hongkong zastavily prodej některých druhů koření vyráběných indickými společnostmi MDH a Everest Food Products, a to kvůli podezření, že v nich je zvýšený obsah ethylenoxidu, pesticidu způsobujícího rakovinu.

To ale není všechno. Kvůli možnému obsahu pesticidu produkty těchto dvou populárních značek prověřuje také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), sdělil jeho mluvčí agentuře Reuters.

Analýza údajů amerických regulačních orgánů zjistila, že od roku 2021 bylo v průměru 14,5 procenta amerických zásilek koření značky MDH odmítnuto kvůli přítomnosti bakterií. Obě značky ale trvají na tom, že jejich výrobky jsou bezpečné.

Problém už řeší i Evropská unie

Znepokojení vyjádřila také Evropská unie, když objevila stejnou rakovinotvornou látku ve vzorcích chilli papriček a pepře z Indie. Zprávy uvádějí, že vyšetřování zahájily také úřady regulující potravinářský trh na Maledivách, v Bangladéši a v Austrálii.

To vše je velmi znepokojivé. V první řadě jsou obě značky velmi oblíbené a lidé jim důvěřují. Kultovní rodinná firma MDH, která existuje 105 let a působí v Dillí, nabízí škálu více než šedesáti druhů kořenicích směsí a mletého koření. Společnost Everest funguje 57 let a tvrdí, že je největším indickým výrobcem koření a kořenicích směsí, které vyváží do více než osmdesáti zemí světa.

Jisté je, že toto není první případ, kdy byla zjištěna kontaminace indického koření. V roce 2014 testovala odbornice na biochemii Ipsita Mazumdarová v Kalkatě oblíbené značky, které vyráběly chilli, kmín, kari a garam masalu. V potravinářských barvivech používaných k dodání zářivě oranžových nebo červených odstínů koření našla olovo.

A letos v dubnu úřady pro kontrolu potravin a léčiv v Gudžarátu zabavily více než šedesát tisíc kilogramů koření, které bylo "říznuté" levnějšími přísadami. Šlo o chilli, kurkumu, koriandr a masalu.

Normy a jejich dodržování

V reakci na to indická federální vláda nařídila všem státním vládám, aby prováděly testy kvality. Rada pro koření, která má pět laboratoří pro hodnocení kvality, vydala pokyny pro vývozce, aby kontrolovali používání etylenoxidu a vzorky testuje také Indický úřad pro bezpečnost a normy potravin (FSSAI).

Indické ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že země má jedny z nejpřísnějších norem pro maximální limity reziduí (MRL) na světě, přičemž MRL pesticidů se liší podle potravinářských komodit a jsou stanoveny na základě přísného vyhodnocení rizik.

Zdá se ale, že normy a jejich dodržování jsou dvě rozdílné věci. V roce 2022 upozornil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv na nedostatečné hygienické zázemí, skladování a požadavky na čistotu v jedné z předních indických továren na výrobu koření.

„Indie je po staletí vývozcem koření. V posledních letech však její pověst upadá v důsledku nedostatečné pozornosti vlády. Zatím nevíme, v jaké fázi dochází ke kontaminaci koření. Zemědělci etylenoxid nepoužívají. Jde pravděpodobně o zbytky po zpracování následujícím po sklizni,“ řekl nezávislý výzkumník a aktivista Narasimha Reddí.

„Nejde jen o negativní pozornost. Opakované případy nadměrného výskytu reziduí mohou mít dlouhodobý účinek. V minulosti na několik let poškodilo vývoz manga do USA zjištění, že plody obsahují rezidua pesticidů,“ dodal Reddí. Expertní skupina Global Trade Research Initiative (GTRI) se sídlem v Dillí se domnívá, že nedávné obavy o kvalitu by mohly ohrozit polovinu indického vývozu koření kvůli regulačním opatřením v mnoha zemích.

Pro milovníky koření na Západě zůstává původ těchto ochucovadel v jejich potravinách nejasný. „Myslím, že většina lidí si neuvědomuje, odkud jejich koření pochází. Já rozhodně ne, a to používám koření hodně! Bydlím pár bloků od hlavní indické nákupní čtvrti Devon Avenue v Chicagu, kde si koření kupuju. Předpokládám, že pochází z Indie, ale nikdy jsem se tím nezabývala,“ řekla BBC autorka specializující se na indickou kuchyni Colleen Taylor Senová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...