Při naočkování milionu nejstarších ubude úmrtí o 70 procent, spočítali čeští experti

Pokud Česká republika naočkuje milion nejstarších občanů, počet úmrtí na nemoc covid-19 se sníží o 70 procent. Při naočkování druhého milionu nejstarších klesnou úmrtí o dalších 15 procent. Uvedlo to Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP.

S každými pěti lety věku navíc se téměř zdvojnásobí riziko, že člověk nákazu nepřežije, uvedlo centrum s poukazem na údaje o úmrtí lidí s koronavirem. Nezisková organizace BISOP se věnuje výzkumu a matematickým modelům lidského chování.

S koronavirem dosud v Česku zemřelo víc než 13 200 lidí, v minulém týdnu bylo obětí většinou víc než 150 denně. „Klíčem k úspěšnému očkování je tedy jeho organizační zvládnutí ve smyslu, aby ti nejstarší z nás byli naočkováni co nejdříve,“ uvedlo centrum. Pravidlo o téměř exponenciálním růstu rizika úmrtí na covid-19 se zvyšujícím se věkem nemocného platí podle něj prakticky pro všechny skupiny lidí nad 50 let. „Je tedy například nutné přistupovat i jinak k 65letým a 75letým. Ti starší totiž čelí přibližně čtyřikrát vyššímu riziku úmrtí,“ doplnilo.

Kde začít s očkováním? U nejstarších

Pokud by pořadí lidí pro očkování mělo více než počty úmrtí zohledňovat ztracené roky života, výsledek bude podle centra stejný. „I v případě, že chceme zachránit co nejvíce let, je třeba začít očkovat ty nejstarší z nás,“ uvedlo centrum. Je to podle něj tím, že zatímco smrtnost covidu-19 se zdvojnásobí s každými pěti lety života nemocného navíc, očekávaný věk dožití klesá jen velmi pomalu.

BISOP znovu zdůraznil, že registrace zájemců o očkování na webovém portálu ministerstva zdravotnictví zdaleka nestačí, pokud jsou cílovou skupinou osmdesátníci a devadesátníci. Centrum už dříve uvedlo, že registrace lidí nad 80 let k očkování on-line je hlavním nedostatkem navrhovaného očkovacího postupu. Podle zástupců vlády mohou seniorům s registrací pomoci jejich děti nebo vnuci a praktičtí lékaři, případně si mohou termín zajistit na centrální lince 1221. Registrace pro lidi nad 80 let má být možná od pátku 15. ledna.

BISOP zopakoval své doporučení, aby seniory o možnosti očkování proti koronaviru informovali telefonicky jejich praktičtí lékaři či poskytovatelé sociálních služeb, pomoci by jim v tom měl stát nebo třeba dobrovolníci z Červeného kříže. Písemně by seniory na očkování mohly zvát zdravotní pojišťovny, které stejný postup používají u preventivních prohlídek, případně krajský úřad podle dat z registru obyvatel. Kvůli možnému zahlcení linky 1221 by informační telefonní linky měly zřizovat obce. „Příkladem tohoto přístupu budiž aktivní přístup obce Úvaly nebo Prahy 7 a jistě mnoha dalších,“ uvedlo centrum.

Jak bude vypadat očkování v ČR

Finální podobu strategie očkování proti koronaviru chce ministerstvo zdravotnictví zveřejnit v tomto týdnu. Návrh, který je v současné době v připomínkování, počítá v první fázi na leden a únor s očkováním seniorů nad 80 let, seniorů a zaměstnanců v pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory, a zdravotníků, kteří se starají o pacienty s covidem-19. Ostatní zdravotníci a další rizikové skupiny mají následovat poté, co se tyto skupiny podaří proočkovat ze 70 procent. Důvodem rozdělení je zatím hlavně nedostatek vakcíny.

Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP se soustřeďuje na epidemie a jejich dopady na společnost. Výsledky mají pomoci při přijímání opatření. Centrum navazuje na jarní Iniciativu Model antiCovid-19. Výzkumný tým tvoří dvě desítky vědkyň a vědců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 1 hhodinou

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 6 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 8 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 10 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...