Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

V nové studii, která vyšla v odborném časopisu Communications Medicine z rodiny Nature, se badatelé pokusili zjistit, jestli se to stále ještě vyplatí. Na základě analýzy skupiny 1745 švýcarských zdravotníků dospěli k tomu, že ne.

Ve studii se zkoumalo po dobu několika měsíců, jak očkování proti covidu ovlivnilo u zdravotníků pravděpodobnost vzniku „nemocí podobných chřipce“ a jak dlouhou dobu kvůli tomu strávili mimo zaměstnání.

„Studie zjistila, že ti, kteří nedávno dostali posilovací dávku vakcíny proti covidu-19, častěji hlásili příznaky a čerpali nemocenskou dovolenou. Naopak lidé, kteří dostali sezonní vakcínu proti chřipce, méně často hlásili příznaky nebo absenci v práci. Tyto výsledky naznačují, že posilovací dávky vakcíny proti covidu-19 nemusí v postpandemickém prostředí přinášet jasné krátkodobé výhody a mohou dokonce zvýšit riziko krátkodobého onemocnění,“ konstatují vědci.

Vědci zohlednili i předchozí nákazy covidem, které podle některých hypotéz mohly hrát nějakou roli ve slábnoucích výsledcích vakcín.

Výzva k dalšímu výzkumu

Autoři uvedli, že příčiny tohoto stavu neznají a o imunologických mechanismech mohou jenom spekulovat. Příčinou je fakt, že od účastníků nezískali žádné vzorky s buňkami, takže nemohli dále zkoumat mechanismy, které s největší pravděpodobností zahrnují buněčné imunitní cesty.

To samé je příčinou toho, že vědci označili nemoci, jimiž zdravotníci trpěli, „nemocemi podobnými chřipce“ – nebyli schopní určit, jakými chorobami opravdu trpěli.

Autoři upozorňují i na možnost různých zavádějících faktorů, takže vyzývají k dalšímu výzkumu, který potvrdí jejich výsledky a prozkoumá také možné imunologické mechanismy stojící za tímto jevem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...