Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.

Sumatra je domovem kriticky ohroženého orangutana tapanulijského či tapanulského, který byl poprvé popsán až v roce 2017. Jeho populace v přírodě dnes má méně než osm set jedinců.

Odborníci v předběžné verzi článku sdíleného s AFP, tedy před posouzením ostatními kolegy, přirovnávají povodně k „rozvratu“, který může vést až k vyhynutí těchto primátů. Obávají se, že vlny bahna, stromů a vody smetly vše, co jim stálo v cestě, včetně divokých zvířat, jejich zdrojů potravy a přirozeného prostředí.

Vědci analyzovali satelitní snímky škod, zejména v jedné ze tří oblastí Sumatry známých pro výskyt orangutanů, kde před povodněmi žilo 581 jedinců. Jednoho z nich už našli mrtvého. „Domníváme se, že pravděpodobně zahynulo šest až jedenáct procent orangutanů,“ řekl biolog a specialista na lidoopy Erik Meijaard, který zároveň varoval před velkou zranitelností zmiňovaného druhu.

Kromě potvrzeného úmrtí se ochránci přírody stále více obávají o další orangutany, jejichž domov se nachází v blízkosti oblasti katastrofy. Žádný z deseti orangutanů, které pravidelně monitorují v lesním koridoru spojujícím přírodní rezervaci Sibualbuali se západním blokem Batang Toru, nebyl od katastrofy spatřen.

„Po nedávných silných povodních jsme si všimli následujícího: Dříve jsme vídali orangutany u břehu řeky, mohli jsme také vidět siamangy, gibony, cibetky nebo zoborožce,“ uvedl pro agenturu Reuters strážce parku Amran Siagian. „Nyní, po katastrofě, je při procházkách už nevidíme.“

Zničená příroda

Vědci stále doufají, že se přinejmenším část zvířat jen přestěhovala z postižené oblasti. „Neviděli jsme exempláře, které pravidelně sledujeme. Možná se přestěhovali na bezpečnější místa, zejména pokud byly jejich oblasti krmení zasaženy sesuvy půdy. Možná migrovali jinam – to je zcela možné,“ doufají experti. Dlouhodobá nepřítomnost jinak velmi teritoriálních zvířat ale vyvolává obavy, že jsou mrtvá.

Serge Wich, profesor biologie primátů na Liverpool John Moores University ve Velké Británii a další z vědců, kteří jako první popsali tento druh, poznamenal, že orangutani často reagují na silný déšť úkrytem na stromech, dokud bouře nepomine. „Ale tentokrát, když déšť ustal, bylo už příliš pozdě: části jejich přirozeného prostředí – svahy údolí – byly zničeny sesuvy půdy, což znamená, že to pro ně muselo mít následky,“ řekl pro ekologický web Mongabay.

Snímky odhalují obrovské rány v sumaterské horské krajině, které jsou někde více než kilometr dlouhé a téměř sto metrů široké. Bezmála devět procent zkoumané oblasti bylo zničeno. „Za dvacet let sledování odlesňování v Indonésii pomocí satelitů jsem nikdy nic podobného neviděl,“ uvedl odborník na dálkový průzkum Země David Gaveau.

Změna klimatu podle výzkumníků způsobuje intenzivnější srážky, protože teplejší atmosféra obsahuje více vlhkosti a vyšší teploty v oceánech mohou zesilovat bouře. Ekologové, odborníci a dokonce i indonéská vláda zdůrazňují, že za náhlé povodně a sesuvy půdy na Sumatře může odlesňování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...