Pokud operuje žena, má pacient méně komplikací, ukázaly dvě rozsáhlé studie

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.

Nový výzkum se skládá ze dvou studií a navazuje na předchozí, který přinesl podobná zjištění. Tehdy se zaměřoval na výsledky pacienta do třiceti dní po zákroku. Nové studie zkoumaly, jaký vliv mělo pohlaví chirurga na zdraví operovaného devadesát dní po zákroku. 

Oba výzkumy prošly recenzním řízením a ukazují, že u lidí operovaných ženami se méně často objevují pooperační komplikace a pacienti potřebují také kratší následnou péči, než když skalpelem vládnou muži.

Muži operují rychleji

Studie byly rozsáhlé. Jejich autoři zanalyzovali s pomocí statistických metod více než milion záznamů o chirurgických operacích. Ty pocházely ze dvou zemí: Kanady a Švédska. Oba soubory dat ukázaly stejné výsledky – pooperační následky jsou u lidí operovaných ženami méně dramatické než u těch, kde zákrok prováděl muž.

Muži ale měli také oproti ženám v roli lékařů některé výhody. Například operovali průměrně kratší dobu, podle autorů výzkumu to může vést k interpretaci, že lepší výsledky žen spočívají v delší době strávené „na sále“.

Podle urologa se specializací na onkologické zákroky Christophera Wallise, který vedl kanadskou studii, by tyto výsledky měly muže-chirurgy přimět k tomu, aby se zamysleli nad svým přístupem k práci. „Jako muž-chirurg si myslím, že tyto údaje by měly mě i mé kolegy přimět k tomu, abychom se pozastavili a zamysleli se nad tím, proč mohou být i lepší výsledky,“ uvedl pro deník The Guardian.

Podle tohoto výzkumu mělo devadesát dní po operaci nežádoucí pooperační komplikace 13,9 procenta pacientů operovaných mužem, ale jen 12,5 procenta pacientů operovaných ženou. Mezi tyto komplikace vědci zahrnovali rozsáhlý soubor problémů od nutností další původně neplánované operace přes mrtvice a infarkty až po úmrtí. 

Pacienti, které operovaly ženy, na tom byli lépe i rok po operaci. Za tu dobu mělo 20,7 procenta nějaké nežádoucí pooperační příhody; po chirurgických zákrocích provedených muži to bylo 25 procent.

Vyvrácené předsudky

Velmi podobný výsledek dala i švédská větev výzkumu, která sledovala jen pacienty po operaci žaludku. Ti, které operovaly ženy, trpěli méně komplikacemi a měli kratší dobu hospitalizace než pacienti operovaní muži. Ženám opět trvala operace delší dobu ve srovnání s jejich mužskými kolegy.

Podle švédských vědců je sice třeba brát výsledky s jistou rezervou, ale přesto naznačují, že rozdíly mezi úspěchem mužů a žen v chirurgii existují a možná je vysvětluje odlišný postoj obou pohlaví k podstupování rizika. V řadě jiných odvětví totiž mužům trvá kratší dobu, než učiní rozhodnutí.

Zajímavé také je, že data i zkušenosti naznačují, že v některých zemích světa se věří, že muži-chirurgové jsou lepší než ženy v této profesi. „Zajímavé je, že většina dříve publikovaných studií naznačuje, že ženy jsou přinejmenším stejně dobré jako mužští chirurgové, nebo jako v tomto případě dokonce o něco lepší,“ vyvrací tento předsudek Wallis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...