Násilí spojené se střelnými zbraněmi a sebevraždami od začátku pandemie covidu-19 v USA podle řady ukazatelů roste. Nová studie zveřejněná v časopise JAMA Network Open je první analýzou, která ukazuje jak samotný rozsah úmrtí způsobených střelnými zbraněmi za posledních 32 let, tak i rostoucí rozdíly podle etnika, věku a zeměpisné polohy.
Tým výzkumníků z Emoryho univerzity a Bostonské dětské nemocnice získal na základě dat z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí celostátní počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi a míru úmrtí způsobených střelnými zbraněmi na 100 tisíc osob za rok v letech 1990 až 2021.
V tomto časovém období došlo v USA k 1 110 421 úmrtím při použití střelných zbraní. Ukázalo se, že od roku 2005 začal počet smrtelných střelných zranění trvale narůstat, v posledních letech trend ještě zrychlil a v letech 2019 až 2021 jich přibylo rekordních dvacet procent.
Aby vědci lépe porozuměli faktorům, které k více než milionu mrtvých vedly, rozebrali čísla podrobněji a analyzovali trendy. Výsledky podle nich ukazují smutný obraz krize, která zřejmě obzvláště tvrdě dopadá na určité demografické skupiny.
„V roce 2021 jsme dosáhli nejvyššího počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi, k jakému kdy v USA došlo,“ říká doktor Chris Rees z Emory University School of Medicine. „Už tohle je samo o sobě důvodem k obavám, ale když se podíváme detailněji, jsou rozdíly v počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi podle demografických skupin a podle úmyslu (vražda a sebevražda) ještě zřetelnější.“
Zdaleka nejvíce umírají na střelná zranění muži černošského původu – statistiky ukazují 141,8 úmrtí na sto tisíc osob. U bílých mužů je to přitom pouze 6,3 úmrtí na 100 tisíc osob a u mužů hispánského původu 22,8 úmrtí 100 tisíc osob.
Údaje také odhalují, že existují rozdíly v počtu úmrtí podle úmyslu. Sebevraždy pomocí střelné zbraně se totiž vyskytovaly zdaleka nejčastěji u bílých mužů ve věku 80 až 84 let; bylo to 45,2 úmrtí na 100 tisíc osob.
Více násilí v pandemických letech
„V průběhu pandemie covidu-19 se dramaticky zrychlil počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi. Pravděpodobně k tomu přispělo více potenciálních faktorů, včetně vážných ekonomických potíží, propukající krize duševního zdraví a výrazného nárůstu prodeje střelných zbraní,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu, lékař Eric Fleegler z Bostonské dětské nemocnice.
Americká situace je přitom v tomto ohledu značně odlišná od té evropské. Na starém kontinentu během covidu došlo ke znatelnému úbytku jakékoliv kriminální aktivity, například v Česku klesl počet vražd přibližně o čtvrtinu. Jedinou kategorií, která zaznamenala v Evropě za první pandemický rok dramatičtější nárůst, bylo domácí násilí. V USA, kde jsou střelné zbraně dostupnější, se ale jejich podíl zvýšil ve všech druzích násilného chování.
Jako doplněk k analýze vytvořili autoři takzvané tepelné mapy, které vizuálně znázorňují vyvíjející se epidemii násilí páchaného střelnými zbraněmi. Je to poprvé, kdy v USA vznikly vícerozměrné tepelné mapy, které objasňují rozdíly v míře úmrtnosti kvůli střelným zbraním v různých demografických skupinách v průběhu času.
- Tepelná mapa neboli heatmapa je metoda grafické prezentace dat, nejčastěji v dvourozměrné podobě, kde jsou hodnoty reprezentovány na škále jedné nebo více barev. Výsledkem je přehledné a efektní zobrazení intenzity v určitých oblastech nebo pro různé kombinace hodnot – tepelná mapa.
Při prohlížení map je podle autorů zcela zřejmé, že nárůst počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi není způsoben pouze muži.
U bělošských žen, které nejsou hispánského původu, totiž také došlo ve sledovaném období k nárůstu úmrtí, což souvisí především se zvýšením počtu sebevražd. Stále se ale přitom jedná o výrazně nižší míru úmrtnosti než u mužů. Mezi černošskými nehispánskými ženami se od roku 2010 počet úmrtí v důsledku vraždy střelnou zbraní více než ztrojnásobil.
Je potřeba intervencí, apelují vědci
„Abychom změřili geografické rozložení úmrtí způsobených střelnými zbraněmi v USA, použili jsme údaje na úrovni okresů,“ popisuje metodu Rees. „Nárůst počtu úmrtí střelnými zbraněmi začal na západě a poté se rozšířil na jih, zatímco počet vražd se v tomto období soustředil především na jihu.“
Podle autorů je zásadním zjištěním, že nárůst počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi není stejný pro všechny věkové skupiny ani etnické skupiny. Jak autoři poznamenávají, výrazné rozdíly v dopadu na různé demografické skupiny, které se rok od roku prohlubují, naznačují, že případné zásahy státu nebo jiných organizací musí být přizpůsobené konkrétním demografickým skupinám a měly by vždy zohledňovat tyto známé rozdíly. Například úsilí o prevenci sebevražd v USA může být nejpřínosnější pro starší muže, navrhují autoři.
Vzhledem k tomu, že počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi se rychle posouvá na přední příčky v žebříčku hlavních příčin úmrtí v USA, je k účinnému omezení tohoto nárůstu zapotřebí více intervencí na různých úrovních, dodávají vědci.
