Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.
Podle výpočtů autorů studie v roce 2019 amazonský prales v Brazílii vypustil do atmosféry 440 milionů tun oxidu uhličitého. Rok poté už to bylo ale 520 milionů tun tohoto skleníkového plynu. V letech 2010 až 2018 to bylo v průměru za rok 240 milionů tun CO2.
Autoři také poukazují na to, že v letech 2019 a 2020 se zvýšila ve srovnání s ročním průměrem za léta 2010 až 2018 plocha zničeného pralesa.
Podle autorů studie za to může oslabení státní kontroly, které nastalo s příchodem Bolsonara do funkce. Krajně pravicový politik se zasazoval o větší hospodářské využití Amazonie. Podle jedné z autorek studie Luciany Gattiové tak úřady „přestaly udělovat pokuty či zabavovat pozemky, na kterých se staly trestné činy proti životnímu prostředí“.
Podle zjištění vědců v prvních dvou letech klesly o desítky procent počty zaznamenaných přestupů či trestných činů proti přírodě v Amazonii i zaplacených pokut.
Vrátí se prales?
Nová vláda prezidenta Luize Inácia Luly da Silva tvrdí, že přístup k ochraně amazonského pralesa změnila a že začala zákony a nařízení na jeho ochranu znovu vymáhat. Tomu vláda částečně připisuje meziroční pokles plochy zničeného pralesa mezi lednem a červencem, který činí 42,5 procenta.
Za ničení amazonského pralesa v Brazílii stojí především snaha o rozšiřování zemědělských ploch. Brazílie by chtěla zcela zastavit odlesňování v Amazonii do roku 2030. Země, na jejichž území prales leží, se na červencovém summitu také shodly, že chtějí zabránit dosažení „bodu zlomu“, kdy by prales začal vypouštět do atmosféry více oxidu uhličitého, než by pohlcoval, a kdy by se začal měnit na savanu.
Pokud by tento proces překročil hranici svého spuštění, hrozilo by, že už by se nedal v horizontu desítek až stovek let zastavit, natož zvrátit. Ve studii z roku 2016 vědci odhadli, že Amazonie dosáhne bodu zvratu, pokud se planeta oteplí o více než 2,5 stupně Celsia oproti teplotám před průmyslovou revolucí a pokud bude odlesněno 20 až 25 procent Amazonie. Podle zprávy, kterou loni v říjnu vydala Organizace spojených národů, je planeta na „nejlepší cestě“ dosáhnout oteplení o 2,5 stupně Celsia do roku 2100.
