Pitné vody má Česko dost, problém může být s užitkovou, varuje expert

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

„Zásobování pitnou vodou z vodního řádu je u nás poměrně robustní a zabezpečenost zdrojů pitné vody vysoká, s ní by problém být neměl. Její spotřeba vlivem ekonomických důvodů stále klesá, dnes jsme na méně než polovině spotřeby na člověka v porovnání se začátkem 90. let minulého století,“ uvedl Hrdinka.

Expert míní, že problém může být do budoucna se zásobením průmyslu a energetiky užitkovou vodou, jejíž zásoby i dostupnost bez opatření v krajině a na tocích se budou ve střednědobém horizontu snižovat. „Ale hydrologové a vodohospodáři nezahálejí. Schválená vládní koncepce pro řešení dopadů sucha dává výhled na desítky let dopředu i s ohledem na financování jednotlivých opatření, v jejich realizaci jsem optimista,“ dodal.

„Může se zmenšovat nedostupnost vody v čase i prostoru, s postupem klimatické změny se některá místa na planetě trvale vysušují, například subsaharská Afrika, jinde je zas podnebí vlhčí, kupříkladu na Sibiři,“ vysvětlil Hrdinka.

Poukázal na fakt, že se zvyšuje extrémnost klimatu, což může být problematické. „Prodlužují se období sucha, která se střídají s prudkými lijáky, které nedokáže krajina, a potažmo ani lidstvo, beze zbytku využít. Voda řekami rychle odtéká, a to i v zimě, kdy dnes u nás více prší než sněží. Voda ze sněhu pak na jaře v krajině nebo půdě, potažmo v zásobách podzemních vod, chybí,“ dodal.

Řešení existují, nejsou zdarma

Podle Hrdinky lze obecně dělat dvě věci. První je posilování retenční kapacitu půdy zvyšováním její kvality a přeměnou krajiny. Tím se zvýší zásoby vody v půdě i podzemní vody, z čehož těží jak krajina, tak i zemědělská a lesní produkce. Druhou možností je zvyšovat zásoby vody v povodí prostřednictvím nových zdrojů, například výstavbou multifunkčních vodních nádrží. Jde o zásoby využitelné pro člověka a jeho činnost v hospodářství. Platí to pro oblasti, které nemají jiný velký zdroj vody než srážky, tedy i Česko.

Vody je v rámci velkého vodního oběhu na zemském povrchu stále stejně. Nicméně je velmi nerovnoměrně geograficky rozložena či dosažitelná v čase i prostoru na různých místech planety. To se ale nekryje s geografickým rozšířením lidstva na Zemi a poptávkou po vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 15 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 16 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 20 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 21 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 22 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.