Pijavky se vracejí. Příroda je potřebuje, zjišťují ve Skotsku

Pijavka lékařská je v přírodě jedním z nejméně oblíbených lovců. Krvežíznivá a vyzbrojená třemi silnými čelistmi hladově připlouvá k vysoké zvěři, dobytku i lidem, kteří se zatoulají do jejich rybníků. Nyní se tento malý dravec stal předmětem reintrodukčního programu, který má obnovit populaci druhu v lokalitě, odkud vymizel nebo kde byl vyhuben. Program realizují ochránci přírody v malé laboratoři hluboko ve Skotské vysočině, v parku pro volně žijící živočichy, který je známý především díky kočkám divokým a vlkům, napsal list The Guardian.

Vědci z charitativní organizace na ochranu přírody Buglife, zabývající se ochranou bezobratlých, a Královské zoologické společnosti Skotska (RZSS) odchytili 14 exemplářů pijavic v jednom z jezer poblíž Obanu na západním pobřeží Skotska, což je jedno z pouhých tří míst, kde pijavky lékařské ve Skotsku přežívají. Doufají, že se příští rok začnou rozmnožovat.

Pijavka lékařská, největší ze 17 druhů pijavic žijících ve Spojeném království, byla kdysi hojně rozšířena, dokud se lékaři koncem 17. století nezačali zajímat o její lékařské využití.

Krev sající „penicilin novověku“

Před nástupem moderní medicíny lékaři věřili, že pouštění krve pijavicemi může pomoci vyrovnat tělesné „šťávy“ a vyléčit nemoci a neduhy. Sbíraly se jich miliony a ve velkém se vyvážely do zámoří. Ženy byly posílány do vody s holýma nohama jako návnada a u některých z nich se poté údajně rozvinula anémie. Keramické dílny navrhovaly speciální nádoby s těsným víčkem na pijavice pro použití v nemocnicích a ordinacích.

Pijavka lékařská
Zdroj: Wikimedia Commons/utschera U

I když je lidé na počátku 20. století přestali používat v takovém množství, ztráta přirozeného prostředí vedla k tomu, že jejich populace na území Spojeného království téměř vyhynula. Potřebují mělké, teplejší rybníky a jezírka s proudící vegetací, dobrou populaci obojživelníků, kterými se živí, a kamenné břehy, na které kladou zámotky s vajíčky.

Odborní poradci britského zdravotního systému NHS znovu zavedli pijavice při operacích, protože jejich přirozené protisrážlivé látky pomáhají udržet krev v pohybu během operace. Používají středomořskou odrůdu Hirudo verbana, kterou chová dodavatel poblíž Swansea. Pijavky lékařské jsou kvůli své vzácnosti chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny, takže jejich sběr bez zvláštního povolení je nezákonný, což vylučuje jejich použití v lékařství.

Než před několika týdny našel třetí lokalitu poblíž zálivu Solway Firth, obával se Craig Macadam, šéf organizace Buglife, že ve Skotsku zbývají už jen dvě místa, kde se drží. Jedno bylo na hebridském ostrově Islay a druhé poblíž Obanu. V Anglii a Walesu žije asi 18 izolovaných populací, na které se rovněž zaměřují programy na jejich ochranu.

Macadam se při jejich lovu brodil vodou, přičemž měl na sobě brodicí kalhoty a nenechal si holé nohy. „Člověk si šplouchne a oni k němu připlují,“ řekl.

Pijavky lékařské takto reagují na svou kořist, jako jsou žáby a mloci, vodní ptáci, například lysky a slípky, vysoká zvěř či krávy, kteří se chodí k vodě napít. Vibrace ve vodě přitahují jejich zájem.

Příroda potřebuje parazity

Macadam se výzkumem tohoto druhu zabývá již pět let. „Pokud reintrodukujeme megafaunu, jako jsou vlci a rysi, měli bychom do přírody navrátit i jejich parazity,“ řekl. To je podle něj „nedílnou součástí“ obnovy a zachování zdravých ekosystémů.

Helen Taylorová, která vede projekt chovu RZSS v Highland Wildlife Park, uznává, že pijavice mají daleko k charismatickým symbolům skotského navracení druhů do přírody, jako jsou orli skalní, bobři nebo kočky divoké, které jsou v parku také chovány, aby časem mohly být znovu vypuštěny do přírody.

Pijavice, které nyní žijí v akváriích v nedotčené laboratoři v parku, jsou jedním ze čtyř bezobratlých živočichů, které zde RZSS chová.

Úkol chránit bezobratlé Taylorová přirovnává k udržování bezpečného letu. I když jejich přesná hodnota v místním ekosystému může být nejasná, jsou podobní nýtům v křídle letadla. Ztráta příliš mnoha nýtů nebo špatného nýtu může „způsobit pád letadla z oblohy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 3 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 7 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 10 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 12 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...