Změny klimatu a větší migrace lidí i zboží výrazně zvyšují riziko invazivních druhů. Jedním z těch nejhorších jsou perutýni. Zatím se je nepodařilo vytlačit z jediného místa, kam pronikli. Podle ekologů teď boj s nimi čeká další zemi.
Někdy na konci roku 2020 uviděl potápěč u brazilských břehů rybu, kterou neznal. Byla nádherná, pestře zbarvená a s majestátními ploutvemi připomínajícími perutě. Odnesl ji mořským biologům, kteří pro něj překvapivě žádné nadšení neprojevovali.
Vědci rybu identifikovali jako perutýna. A tento objev znamenal, že poté, co byli perutýni u brazilských břehů výjimečně pozorováni od roku 2015, poprvé pronikli do ekologicky nesmírně cenných oblastí na jihu země.
Tyto ryby původně pocházejí z Indického a Tichého oceánu, ale na konci dvacátého století se začaly rychle šířit i na jiná místa. K pobřeží Floridy dorazily v osmdesátých letech, postupně začaly pronikat i směrem na jih. Na začátku jednadvacátého století se dostaly do Středozemního moře.
Všude, kam perutýni vnikli, změnili ekosystém. Navzdory vzhledu ponejvíc připomínajícího motýla jde o predátory schopné lovit velmi rozmanitou kořist. Díky tomu dokážou být predátorem pro mnoho druhů – zejména samozřejmě ty, pro něž představují novou, a tedy neznámou hrozbu.
Ekology dlouho zajímalo, jestli dokážou perutýni pronikat i do vod kolem Jižní Ameriky. Poměrně silnou ochranu tam představují mořské proudy směřující na sever, ale ani to nestačilo. Od letošního března totiž přibývá hlášení o dalších a dalších pozorováních těchto ryb, stále jižněji. Byly už viděny na přibližně polovině brazilského pobřeží. A experti oslovení odborným časopisem Science se shodují, že ještě letos se perutýni dostanou i do jižních států.
Boj s perutýny
Když se tito predátoři dostanou do nového ekosystému, narazí tam na „naivní populaci“ a chovají se v ní podobně jako virus ve skupině lidí, kteří se s ním potkají poprvé. Příroda ale nemá žádnou obdobu očkování, která by obranyschopnost urychlila, takže zvířatům v těchto systémech trvá přizpůsobení dost dlouho.
A ani lidem se v boji nevede o moc lépe, zatím žádné zemi se je nepodařilo vymýtit. Což často vede k nekontrolované populační explozi těchto ryb a přesně to se stalo v Brazílii. Může za to, mimo jiné, virus. Konkrétně SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19. Když tato epidemie zasáhla Brazílii, zavedla země mnoho rozpočtových škrtů, jež zasáhly významně vědu – a tedy také monitoring oceánů. Perutýni se tedy zřejmě množili v tamních vodách už vloni, jen to nikdo nesledoval, protože vědci neměli na naftu.
Experti se obávají, že se invazivní predátoři rozšířili už natolik, že je na kontrolu pozdě. Nejvíce postiženými teď mohou být oblasti, jako je přírodní mořská rezervace Fernando de Noronha. Tam žijí desítky druhů korálových ryb, jež se nevyskytují nikde jinde na světě. A jde přesně o ten typ kořisti, který perutýni umí nejlépe lovit – sami se přitom větších predátorů moc bát nemusí.
V okolí Fernando de Noronha vědci už zdokumentovali 170 perutýnů, většinou na mělčích útesech. Mnohem více jich však podle odborníků pravděpodobně žije a rozmnožuje se v hlubších vodách. Úřady to už řeší – daly potápěčům i rybářům povolení je kdekoliv beztrestně likvidovat. „Víme, že je nemožné je vymýtit, ale je možné je kontrolovat. O to se snažíme,“ říká mořská bioložka Clara Bucková, která pomáhá program řídit.
Navzdory tomuto úsilí vědci předpokládají, že se perutýni zabydlí v potravním řetězci a stanou se trvalou součástí mořské fauny Brazílie, kde budou soupeřit s dalšími predátory.
