Pavoukům se možná zdají divoké sny jako lidem, naznačil výzkum

Pavouci při spánku škubají končetinami a pohybují očními sítnicemi. Podle vědců je proto možné, že se jim zdají sny podobně jako lidem. Vyplývá to z nové studie, při níž její autoři pozorovali mláďata pavouků z čeledi skákavkovitých pomocí speciálních kamer a objevili u nich chování podobné takzvané REM fázi spánku, v níž přicházejí sny.

Přestože spánek je společným znakem pozorovaným u tvorů napříč živočišnou říši, podle vědců není jasné, zda jsou různé fáze spánku univerzální. Zejména výzkum REM fáze spánku se stále koncentruje převážně na suchozemské obratlovce, zejména savce a ptáky. 

Podle vědců je navíc mezidruhové porovnání této spánkové fáze obzvlášť obtížné, protože pouze omezený počet živočichů má pohyblivé oči. Například většina hmyzu a někteří korýši mají složené oči.

Pavouci z čeledi skákavkovitých však pro studium nabízejí možnost; tito tvorové o velikosti nehtu mají pohyblivé sítnice, které umožňují přesměrování pohledu. U mláďat lze podle vědců tyto pohyby pozorovat ještě lépe díky jejich dočasně průsvitné vnější kostře.

Autoři studie pomocí kamer vycvičených k nočnímu pozorování u těchto pavouků pozorovali periodické pohyby sítnice spolu se záškuby končetin. Zaznamenali také „typické kroucení končetin“, které zahrnovalo široké kontrakce nožiček směrem k hrudi.

Pozorování podle nich nabízí paralely s REM fází spánku u suchozemských obratlovců, jako jsou lidé a další savci.

O čem sní pavouci?

„Pohyby sítnice byly konzistentní, včetně pravidelného trvání a intervalů, přičemž obojí se v průběhu noci zvyšovalo,“ napsali autoři ve studii, kterou publikoval odborný časopis PNAS. „Vzhledem k pravidelnosti záškubů, kroucení nohou a jejich společnému výskytu s pohyby sítnice se oba typy činnosti jevily jako různé projevy téže aktivní fáze podobné spánku,“ uvedli.

„Předpokládá se, že vzorce pohybů očí během spánku REM přímo souvisejí s vizuální scénou prožívanou během snění, což vyvolává hlubší otázku, zda skákavkovití pavouci mohou prožívat vizuální sny,“ uvedli na závěr studie její autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...