Pandemie podle seismografů. Že lidé zůstávají doma, pocítily i přístroje měřící záchvěvy země

Seismometry na mnoha místech planety v uplynulém týdnu zaznamenaly výrazně menší aktivitu, než je běžné. Může za to pandemie koronaviru, respektive karanténní pravidla, jimiž se nyní část obyvatel planety řídí.

Seismometry jsou přístroje, která sledují seismické vlny v Zemi – nejčastěji jsou to zemětřesení, ale tyto přístroje jsou natolik citlivé, že zachytávají také pohyb dopravy, průmysl a další projevy lidské civilizace.

Belgický geolog a seismolog Thomas Lecocq prostudoval přístroje tamní Královské observatoře a zjistil, že zastavení země v důsledku koronavirové pandemie je tak výrazné, že se dá vidět i na datech ze seismometrů. Ty totiž ukazují, že hluk zachycovaný senzory odpovídá nejvíce době zimních prázdnin, kdy většina Belgičanů odjíždí na hory nebo k moři, a ne všedním pracovním dnům, kdy měřil.

Podobná data i z dalších míst

Královská observatoř stávala dříve na předměstí, ale jak se Brusel zvětšoval, ocitla se ve městě. Proto jsou nyní data z ní masivně ovlivňována ruchem v jejím okolí. „Když sněží, tak máme ticho, ale když se běží maraton, vidíme na datech lidi běžet,“ uvedl vědec pro web Gizmodo.

Královská akademie zveřejnila údaje se záznamy, rozdíl je na nich jasně vidět. Tato pozorování potvrdila i řada dalších expertů ve stejném oboru, podobné záznamy zveřejnili také seismologové ve Velké Británii, Francii a na Novém Zélandu:

Belgie patří v Evropě mezi země, které jsou pandemií postiženy nejvíc: onemocnělo už téměř 12 tisíc osob a zemřelo jich přes pět stovek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...