Oxfordská univerzita bude zkoumat, jak by se marihuana mohla uplatnit v léčbě psychózy

Možnosti marihuany jako léku proti psychický problémům chce zkoumat univerzita v Oxfordu. Mezinárodní výzkum má prověřit bezpečnost i účinnost látky obsažené v marihuaně u případů psychózy.

Existuje mnoho náznaků, že by léky založené na marihuaně mohly pomáhat v léčbě psychických problémů. Současně ale panují obavy, že při špatném užívání by naopak mohly stejné potíže ještě zhoršit.

V Oxfordu proto začnou s rozsáhlou studií, která by měla zjistit, jak účinná je marihuana doopravdy. Vědce zajímá především účinná látka kanabidiol (CBD).

  • Kanabidiol patří do skupiny látek zvaných kanabinoidy, které se v přírodě vyskytují zejména v rostlinách konopí; CBD je po tetrahydrokanabinolu (THC) druhým nejdůležitějším z nich. Chemicky jsou CBD a THC blízce příbuzné, CBD ale není psychoaktivní stejným způsobem jako THC.

Studie bude mít mamutí rozměry, zúčastní se jí pětatřicet center, především v Evropě a Severní Americe. Koordinovat ji bude katedra psychiatrie Oxfordské univerzity. Finance poskytne charitativní nadace Wellcome.

Do programu bude zapojeno tisíc lidí, včetně těch s klinicky vysokým rizikem psychózy i těch, kdo touto nemocí trpí, nebo se u nich dokonce nedaří současnými metodami léčit. 

Boj s psychózou

„Kanabidiol je jednou z nejslibnějších nových léčebných metod pro lidi s psychózou,“ řekl oxfordský profesor Philip McGuire, který studii vede. „Spousta lidí s psychózou je otevřená tomu vyzkoušet ho, a předchozí studie menšího rozsahu naznačily, že má příznivé účinky.“

„Kromě léčby již vzniklé psychózy bude studie také zkoumat, zda může kanabidiol zabránit vzniku psychózy u lidí s vysokým rizikem jejího vzniku,“ uvedl McGuire. „Tato studie by nám mohla poskytnout nový druh léčby psychózy.“

Věří, že vědci mohou uspět, a pokud se podaří úspěšnost potvrdit, mohla by se látka stát novou zbraní v arzenálu medicíny. K léčbě psychóz se totiž sice dnes běžně používají antipsychotika, ale ta mohou mít významné vedlejší účinky, pacienti je často přestávají užívat a nefungují u všech. „To znamená, že je důležité, abychom prozkoumali možnosti nových terapií, jako je tato,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...