Oxfordská univerzita bude zkoumat, jak by se marihuana mohla uplatnit v léčbě psychózy

Možnosti marihuany jako léku proti psychický problémům chce zkoumat univerzita v Oxfordu. Mezinárodní výzkum má prověřit bezpečnost i účinnost látky obsažené v marihuaně u případů psychózy.

Existuje mnoho náznaků, že by léky založené na marihuaně mohly pomáhat v léčbě psychických problémů. Současně ale panují obavy, že při špatném užívání by naopak mohly stejné potíže ještě zhoršit.

V Oxfordu proto začnou s rozsáhlou studií, která by měla zjistit, jak účinná je marihuana doopravdy. Vědce zajímá především účinná látka kanabidiol (CBD).

  • Kanabidiol patří do skupiny látek zvaných kanabinoidy, které se v přírodě vyskytují zejména v rostlinách konopí; CBD je po tetrahydrokanabinolu (THC) druhým nejdůležitějším z nich. Chemicky jsou CBD a THC blízce příbuzné, CBD ale není psychoaktivní stejným způsobem jako THC.

Studie bude mít mamutí rozměry, zúčastní se jí pětatřicet center, především v Evropě a Severní Americe. Koordinovat ji bude katedra psychiatrie Oxfordské univerzity. Finance poskytne charitativní nadace Wellcome.

Do programu bude zapojeno tisíc lidí, včetně těch s klinicky vysokým rizikem psychózy i těch, kdo touto nemocí trpí, nebo se u nich dokonce nedaří současnými metodami léčit. 

Boj s psychózou

„Kanabidiol je jednou z nejslibnějších nových léčebných metod pro lidi s psychózou,“ řekl oxfordský profesor Philip McGuire, který studii vede. „Spousta lidí s psychózou je otevřená tomu vyzkoušet ho, a předchozí studie menšího rozsahu naznačily, že má příznivé účinky.“

„Kromě léčby již vzniklé psychózy bude studie také zkoumat, zda může kanabidiol zabránit vzniku psychózy u lidí s vysokým rizikem jejího vzniku,“ uvedl McGuire. „Tato studie by nám mohla poskytnout nový druh léčby psychózy.“

Věří, že vědci mohou uspět, a pokud se podaří úspěšnost potvrdit, mohla by se látka stát novou zbraní v arzenálu medicíny. K léčbě psychóz se totiž sice dnes běžně používají antipsychotika, ale ta mohou mít významné vedlejší účinky, pacienti je často přestávají užívat a nefungují u všech. „To znamená, že je důležité, abychom prozkoumali možnosti nových terapií, jako je tato,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...